Slavkovský les na západě Čech je jedna z oblastí, která nese stejný osud jako pohraničí. Rozvrat obcí, mnohdy zánik celých měst a rozprášení jejich původních obyvatel. Obec Kostelní Bříza nad Sokolovem tomuto marasmu vzdoruje.
Autem po silnici Karlovy Vary - Cheb, za Březovou odbočit po silničce doleva nahoru do lesů až do Kostelní Břízy. Dá se přijet také přes hřeben Slavkovského lesa z Mariánských Lázní, nebo Kynžvartu. Autobusem ze Sokolova. Vlakem do zastávky Hlavno a poté čtyři kilometry pěšky po silnici.
Do Krásné Břízy lze přijet na horském kole nebo přijít pěšky po červené turistické značce ze Sokolova (Březová) do Kynžvartu (Dolský mlýn) nebo po zelené turistické značce, která křižuje kopce Slavkovského lesa nad Březovou. Na silničním kole lze přejet přes hřeben Slavkovského lesa.
Do Kostelní Břízy (Kirchenbirk) nevede turistická značka a nekřižuje ji žádná cyklotrasa. Přesto stojí za návštěvu. Polorozpadlý kostel i rozpadlý zámek poskytují pořád ještě dost zajímavostí k prohlídce, prastará hospoda láká hosty.
Kostel Petra a Pavla
Nejcennějším kouskem sudetské obce Kirchenbirk (Kostelní Bříza) je trojúhelníkový kamenný reliéf Zmrtvýchvstání Ježíše Krista ze 16. století. Je zvenku zazděný do zdi věže kostela svatého Petra a Pavla nad vstupní dveře.
Samotný barokní kostel také stojí za obhlídku, protože tak mohutnou stavbu byste v zapadákově jakým je dnes Kostelní Bříza, určitě nehledali. Nesmíme ovšem zapomínat, že Slavkovský les býval bohatou oblastí především kvůli těžbě kovových rud, později uhlí a uranu. To jen poválečné vyhnání obyvatel a zřízení rozsáhlého vojenského prostoru ho ožebračily.
Kostel je bohužel v dezolátním stavu, a tak se dovnitř nepodíváme. Je ovšem vidět, že se se na jeho obnově pracuje, zvláště střecha je už více méně v pořádku. Před rokem se mluvilo o muzeu sudetských obcí, které by mohlo v kostele vzniknout, ale tato myšlenka už zřejmě zmizela v nenávratnu.
Hrázděná hospoda
Pod kostelem stojí hrázděný hostinec, který už pár set let nezměnil svůj účel. Otevítací doba je v současnosti až večer od pěti hodin. Posedět v památkově chráněném objektu je ovšem zážitek, na který se vyplatí počkat. S majitelem se dá domluvit přespání v sále na podlaze ve vlastním spacáku.
K jídlu ovšem nečekejte nic jiného, než párky, něco ohřívaného a případně hospodské speciality jako tlačenku nebo matjesy. K pití je obvyklý sortiment limonád a Starobrno.
Krásný park, rozbitý zámek
Třetí důležitou památkou Kostelní Břízy je zámek. Na první pohled je odsouzen k demolici. Předevčírem ovšem oznámil místní server Kostelnibriza.cz, že zámek koupil jakýsi Loukman Loukmanov, který ho chce zachránit a přestavět na rodinné sídlo. Stavební firma prý již začala se zemními úpravami na nádvoří.
My se zatím můžeme podívat, co ze zámku zbylo. Hlavní budova má propadlé stropy, zničenou střechu, dřevěné schody jsou životu nebezpečné a nádvoří je zarostlé křovím a bolševníky. Přilehlý statek, který tvoří okolo nádvoří další tři křídla, na tom není o mnoho lépe. Před zámkem teče pramen v místech, kde dříve stávala kašna, a zamokřuje okolí.
Za stav zámku, ze kterého se dělá smutno, může komunistická armáda, která se sem v padesátých letech nastěhovala, a později komunistické státní statky, jejichž zaměstnanci se tady starali o krávy, prasata a zámek používali jako skladiště.
Pokud se ovšem podíváme do svahu nad zámkem, veškeré deprese nás přejdou. Zvláště teď na podzim hrají stromy všemi barvami. Jsme v bývalém zámeckém parku, který se táhl až k silnici na Arnultov. Dendrologové jásají nad jeho druhovou skladbou, návštěvníci žasnou a místní lidé jsou na něj pyšní.
Nová lezecká oblast vznikla u Mnichovic ve třech starých lomech pod Budíkovem. Miniaturní lezení poskytne vše, po čem prahne horolezcovo srdce v bezútěšné krajině bez skal.... celý článek
První duben odstartoval novou éru povinného ručení. Jednak zrušil zelené karty (pouze v Česku a nikoliv v zahraničí), jednak rozšířil okruh vozidel, která musejí mít sjednáno pojištění odpovědnosti. Aby toho nebylo málo, povinnost
Malý zámek Chlum s hospodářstvím jako každý druhý, stál Posázaví do roku 2012. Do té doby chátral, pak vyhořel a nakonec byl srovnám se zemí tak, že už nikdo nepozná, kde stál.
Prastará kamenná rozhledna Žalý patří mezi nejstarší turistické rozhledny v Čechách. První dřevěná věž zde stála už roku 1836. Poté byla nahrazena železnou věží a od roku 1892 do dnešních časů se
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
Kuba Turek
