Elblag se připravuje na přežití, kvůli přístavu se prokopala Viselská kosa

Elblag (německy Elbing, česky Elbínek) se obával, že zůstane odříznutý od moře. Důvodem obav je zhoršující se vztah Západu a Ruska, válka na Ukrajině a oboustranné obchodní sankce.

Rusové mají prst na spoušti

Pro Rusy by uzavření Elblagu nebylo nic těžkého. Baltský přístav je totiž v podstatě vnitrozemským překladištěm. Leží na soutoku několika řek a umělého Elblonského kanálu, kterým se velké lodě dostávají na moře do Wislanského (Viselského) zálivu.

Jejich posádky ovšem stále neměly vyhráno, protože musely proplout ruskými vodami Kaliningradského zálivu okolo Wislanské (Viselské) kosy do úžiny, nebo spíš úzkého průplavu u ruského přístavu Baltijsk. Mimochodem: nachází se u stejnojmenného nejzápadnějšího města Ruské federace. Teprve za ním vyplují na svobodné mezinárodní vody Baltského moře. 

Poláci se vrátli do středověku

Poláci tedy vážně uvažovali o urychleném proražení Viselské kosy vlastním průplavem, aby se zbavili závislosti na ruské libovůli. Dosud brali ohledy na ochranu přírody, protože Viselská i nedaleká Baltijská kosa jsou velmi cennými přírodními oblastmi. Jedná se o dlouhé a poměrně úzké písčité duny, které časem zatarasily celé velké zálivy. Při tom ještě v raném středověku to byl pás jednotlivých ostůvků, mezi kterými proplouvaly obchodní i vojenské lodě. 

Tudy šla česká historie: Vojtěchova poslední cesta

Poláci prorazili průplav v místech, kde je dnešní Viselská kosa nejužší a kde se předpokládal jen písek z moře a bahno z vnitrozemských řek. Dosud kromě ochrany přírody jim v tom bránilo také čekáni na peníze z Evropské unie. Pak ale přestali váhat a vydali na prokopání šíje v přepočtu okolo deseti miliard korun.

Viselská kosa je zde půl kilometru široká a kopat se musel kanál dlouhý 1,3 kilometru. Kanál umožňuje průjezd lodí do délky 100 metrů, šířky 20 metrů a s ponorem do 5 metrů. Celá kosa měří na délku sto kilometrů. Její nadmořská výška dosahuje jen několika metrů, nejvyšší duna má 55 metrů.

Polský prezident Andrzej Duda průplav slavnostně otevřel a prohlásil: "Myšlenka byla otevřít tuto vodní cestu a už nemuset žádat o povolení zemi, která není přátelská a jejíž úřady neváhají napadat a podrobovat si druhé."

Ruští vojáci nacvičili, jak dobýt Evropu

Výstavbu kanálu urychlovalo také pomyšlení na mohutná cvičení ruské armády v tomto prostoru. Do zdánlivě mírového součinnostního cvičení Rusové nasazovali nejen lodě a pěší jednotky, ale také obrovská bojová vznášedla. Dnes se ukazuje, že šlo o reálný nácvik, jak z moře obsadit severní Evropu.

Přístav Elblag byl bez přístupu k moři 2006 - 2011 kvůli obchodním sporům mezi Polskem a Ruskem. Oceánský provoz byl obnoven až roku 2011, kdy se Donaldu Tuskovi podařilo podepsat s Vladimirem Putinem speciální smlouvu o provozu lodí z polského přístavu okolo Baltijsku. Putovalo tudy milion tun nákladu. Přístavu však neustále hrozilo uzavření a přechod na vnitrozemskou říční plavbu.

Turistická atrakce: Kde parníky jedou po louce? V Elblonském kanále

Booking.com

Stará pruská, německá a česká země

Abychom si rozuměli: Elblag až do konce 2. světové války nepatřil Polákům a Kaliningrad nebyl ruský. V raném středověku zde žili pohanští Prusové. Nejdéle ze všech evropských národů odolávali křesťanství a to je stálo pozdější okupaci táhnoucí se po staletí a také zpomalení hospodářského rozvoje. Byla to chudá země až do Bismarckova sjednocení Německa v 19. století.

Elblag odvozuje svoji historii od legendárního pruského velkoměsta Truso. Bylo to jedno z nejdůležitějších míst na Jantarové stezce mezi Baltem a Černým mořem. Obchodovalo se tu s otroky, jantarem a kožešinami. Největší slávu zažilo po roce 800. Kolem roku 890 ho navštívila delegace Alfréda Velikého, od které máme jeho popis. Už dříve ho znali Vikingové ze svých válečných výprav. Okolo roku 1000 lehlo Truso popelem a jeho význam převzal nedaleký pruský Gdaňsk (Dantzig). 

Nedaleko Trusa postavili pevnost němečtí křižáci roku 1237 a pojmenovali ji Elbing. Řád německých rytířů byl poražen v bitvě u Grunwaldu roku 1410 a důsledkem bylo, že Elblag se roku 1569 dostal pod správu polsko-litevské koalice. Během Třicetileté války se ho zmocnili Švédové a udělali si z něj předsunutou základnu. Postupné sjednocení Pruska bylo ukončeno až za nacistického režimu. Během bojů s Rudou armádou bylo historické centrum zcela zničeno a zbylé cihly byly použity na obnovu Graňsku a Varšavy.

Staré prusko-německé město Elblag připadlo v rámci poválečného dělení Evropy Polsku a nedaleký Královec se stal sovětským Kaliningradem.

Kaliningrad byl osídlen jako osada Pregnora již kolem roku 300 před naším letopočtem. Křižáci na jejím místě založili město Königsberg (Královec) roku 1255 na pokyn českého krále Přemysla Otakara II., který vedl a financoval jedno polní tažení proti pohanským Prusům. Původní přesné jméno hradu znělo Královská hora v Sambii (Castrum de Coningsberg in Sambia), latinsky Mons Regius (Regiomontium). Kolem roku 1290 získalo město městská práva a vstoupilo do spolku přístavních měst Hanza. Roku 1312 se hrad stal sídlem velmistra řádu německých rytířů a začala stavba katedrály zasvěcené českému světci svatému Vojtěchovi. Je v ní pohřben německý filosof Immanuel Kant. Roku 1701 město připadlo Prusku a téhož roku zde byl Fridrich I. korunován pruským králem. Během Sedmileté války ho nakrátko získali Rusové, ale roku 1871 se stalo součástí Německého císařství. Po Postupimské konferenci město připadlo spolu s částí Východního Pruska Sovětskému svazu. V roce 1946 bylo přejmenováno podle sovětského politika Michaila Ivanoviče Kalinina. Jako nejzápadnější samostatná enkláva Sovětského svazu nabyla Kaliningradská oblast velkého významu v průběhu studené války jako sídlo vyzvědačů a také Baltské flotily. Ukazuje se, že v tomto ohledu nebyla pro Kaliningrad studená válka zatím dobojována.

Baltijsk, původně německá osada Pillau (Pilava) získalo strategický význam, když silné bouře v letech 1479 a 1510 prorazily Viselskou kosu a umožnili plout velkým lodím z Elblagu a Kaliningradu na moře. Do té doby se proplouvala Viselská kosa na jiných místech, které časem příroda uzavřela.

Zobrazit místo World of rivers. Světové, české a slovenské řeky. na větší mapě