Do 30. listopadu 2009 stačilo ke kácení stromů a stromořadí u silnic pouze oznámení příslušným orgánům ochrany přírody a už se řezalo a stromy padaly.
Navíc ti, co káceli, neměli žádnou povinnost na místa pokácených stromů vysázet nové.
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou Ministerstvo životního prostředí prosadilo s platností od 1. prosince 2010, zavádí povinnost mít ke kácení dřevin na silničních pozemcích a u železničních drah řádné povolení od obecního či městského úřadu, vždy po dohodě s příslušným silničním nebo železničním úřadem.
Pokud k dohodě nedojde, rozhoduje nejbližší nadřízený orgán, což bývá zpravidla krajský úřad. Povolovací řízení je druhem správního řízení a počítá tedy s účastí veřejnosti a také dává obcím právo požadovat náhradní výsadbu.
Dvakrát měř, jednou řež
Co by se mohlo stát, kdyby se Ředitelství silnic a dálnic, které spravuje přes šest tisíc kilometrů silnic I. třídy, nemuselo řídit novou právní normou. "Byl tu plán pokácet až 3300 stromů, a když si uvědomíme, že mezi stromy je obvyklá mezera deset metrů, znamenalo by to likvidaci 33 kilometrů alejí," vypočítal novinářům náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
"Schválením novely zákona však naše snažení nekončí. Osobně upozorním Ředitelství silnic a dálnic a místohejtmany pro dopravu na aspekty novely zákona. Vyžádali jsme si přehled plánovaných kácení tak, abychom s pomocí Česklé inspekce životního prostředí prověřili odůvodněnost uvažovaného kácení a soulad s novou právní úpravou. Zároveň ještě vyzveme všechny obce, aby prověřily povolení ke kácení stromů v jejich katastru. Inspekce bude navíc celý proces monitorovat a je připravena zasáhnout," plánuje František Pelc své další kroky.
Aleje do krajiny patří
Skutečnost, že aleje už nebudou káceny jako dřevěné obdélníčky domina, ale bude se postupovat podle zákona, každý turista nebo cykloturista jistě uvítá. Aleje chtě nechtě patří ke krajině a pokud se jich někdo zbavoval jenom proto, že do některých stromů občas vletěl šílený, spící nebo zamyšlený či telefonující motorista, nebylo to správné.
Jiná situace může nastat v místech, kde kolem silnic rostou stromy, kterým i zkušený dendrolog má obavu dát dobrozdání, že nikdy na nikoho jen tak od sebe nespadnou.
Připomeňme nedávný případ ze Zlína, kde padající strom zabil dva školáky a k odpovědnosti nakonec byli hnáni místní správci parku a dendrologové, kteří nerozhodli včas o pokácení nebezpečných stromů. I tyto skutečnosti jsou často důvodem, že se raději vykácí více stromů, než by ylo nutné.
Dendrologové hrají důležitou roli
Náměstek František Pelc připustil, že právě dendrologové jsou těmi důležitými odborníky, kteří mohou mít v alejích hlavní slovo a dá se předpokládat, že je budou mít ve svých týmech obě strany. "Pak už nejde jen o aleje, ale také o stromy v lese, i tam musí dělat podobná rozhodnutí," odpověděl náměstek Pelc na otázku Horydoly.cz.
"Některé dřeviny mohou být pro provoz na komunikaci skutečně nebezpečné. Jsou to především nemocné nebo suché stromy, stromy zasahující do vozovky či dráhy. Takové stromy je pochopitelně nutné odstranit. Žádosti o kácení stromů starých a nemocných, spojených s plánem nové výsadby, podporuje navíc finančně Operační program pro životní prostředí," vysvětluje ministerstvo tyto situace.
Kácení je zdůvodňováno dopravními nehodami
"Podle policejních statistik je příčinou dopravních nehod zejména nepřiměřená rychlost, nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky nebo nevěnování se dostatečně řízení, čímž je telefonování, ladění rádia, atd. Pokud bychom chtěli podobný argument k bezpečnosti silničního provozu využít i my, byly by pak stejným problémem mostky, dopravní značky, reklamní poutače i nepřiměřeně hluboké příkopy a nakonec i budovy," připomíná František Pelc.
"Proto je třeba hledat jiná řešení než radikální kácení, jako je umístění svodidel, ochranných lamel a odrazek, případně nátěry kmenů stromů reflexní barvou. Vhodné by také bylo umístění dopravních značek upozorňujících na alej, které je využívané nejenom v Německu," pokračuje náměstek.
Něco z učebnice krajinného inženýrství
Aleje podél silnic jsou významných prvkem v krajině, který utváří její typický ráz. Jsou domovem mnoha drobných živočichů, zejména hmyzu a ptáků. Zároveň přispívají k bezpečnosti silničního provozu - zastiňují silnice, čímž se omezuje přehřívání asfaltu a následné vyjíždění kolejí, fungují jako větrolamy, snižují prašnost; za špatné viditelnosti mohou posloužit pro lepší orientaci na vozovce nejenom motoristům, ale i cyklistům a nakonec i chodcům.
Aleje jsou potřeba, už jenom proto, aby příští generace věděly, o čem byla hláška z filmu Slavnosti sněženek, ve kterém filmová partnerka herce Rudolfa Hrušínského při zjištění, že se chystají kančí hody, říká: "To zase bude nablito v aleji."