Jak se učí zeměpis na gymnáziu? Učitel byl vyhozen a studenti potrestáni

Pro připomenutí: Jak se učí zeměpis na gymnáziu Jana Keplera?

Labutí píseň vyučujícího Tomáš Švika, poslední test, který studentům rozdal:

Srovnejte s videozáznamem ze zeměpisného kurzu, který zorganizoval jeho nástupce v Českém krasu a na Křivoklátsku:

Přečtěte stanovisko Jiřího Růžičky, ředitele gymnázia Jana Keplera:

Vážení rodiče,
dovolte, abych vás informoval o řešení problémů, ke kterým došlo se změnou vyučujícího zeměpisu na začátku 2.pololetí letošního školního roku. Jak jistě víte, po odchodu pan Dostála ze školství jsme museli najít náhradu, což uprostřed školního roku není nikdy zcela jednoduché. Z několika zájemců jsme se nakonec rozhodli pro sepsání smlouvy s panem Švikem, přestože jsme si uvědomovali, že jeho dosavadní praxe je téměř zanedbatelná. Požádal jsem proto ostatní kolegy, aby mu byli na začátku jeho učitelské kariéry nápomocni.

Po několika týdnech se ukázalo, že problém nového zeměpisáře není v jeho odbornosti, ale především v jeho nezkušenosti a didaktické nepřipravenosti, kterou bohužel shledávám delší dobu u většiny absolventů pedagogických fakult. Impulzem k tomu, abychom společně začali vzniklé problémy řešit, byly především třídní schůzky 17.dubna 2013. Ukázalo se, že dochází ke konfliktům v několika třídách a pan Švik v některých případech nereaguje na připomínky studentů, případně na jejich studijní nasazení tak, jak bychom u učitele očekávali. Jisté je, že ani studenti sami mu to v některých případech neulehčovali…

Při zmíněných třídních schůzkách si jeden z rodičů studentů vaší sexty stěžoval na práci s pracovními listy. Námitky pana Švika nebral v úvahu, při následné debatě nepřijal ani názory předsedy předmětové komise zeměpisu. O celé události jsem byl informován všemi kolegy, oním otcem až dodatečně v kopii mailu, který přišel vám. Na podporu svých argumentů zveřejnil své názory na svém webovém portálu. Na rozdíl od něj nepovažuji všechny učitele zeměpisu „ za debily, na čemž se jistě shodne většina dospělých“, a tak jsem požádal naši zeměpisářku a svoji zástupkyni paní Tomáškovou o hospitaci a názor. Ten přikládám právě zde:

- Práce s číselnými charakteristikami jevů má ve výuce zeměpisu své místo. Cílem není to, aby si žáci čísla pamatovali, ale aby dostali do povědomí řády těchto veličin a uměli jevy porovnat. Setkají-li se později s novou informací stejného typu, budou ji umět lépe vyhodnotit alespoň v tom smyslu, že si uvědomí, zda jde o hodnotu nadprůměrnou, podprůměrnou nebo průměrnou. Tuto metodu využívají i ostatní vyučující zeměpisu ve škole. Důležité je ale společné vyvození závěrů, které z pozorování a porovnávání dat vyplynou. To se, bohužel, v sextě vždy nepodařilo a mohlo tedy působit samoúčelně…

- Bifurkace je tak trochu geografická „lahůdka“, neboť jde o jev výjimečný a pozoruhodný. Jen málokdy se stává, aby jeden zdroj napájel dvě řeky. Bifurkace řeky Orinoko je pak mezi všemi nejznámější. Málokterý geograf odolá, aby ho nezmínil.

- Fotografie politiků vnímám spíše jako zpestření. Jistě nejde o to, zapamatovat si tváře a často ani jména. Důležitější je jejich zařazení do období a politického spektra, což uvede žáky do problematiky politického vývoje Latinské Ameriky, který má svá specifika a gymnazista by ho měl znát.

- Rozsah pracovních listů je nadprůměrný, časově náročný a zřejmě odpovídá tomu, že tím chtěl učitel řešit napjatou situaci ve třídě a donutit žáky k práci samostudiem. To nemůžeme považovat za správné.

K zápisu z hospitace uvedl pan Švik:
- Se závěry souhlasím. Vím, že absence závěrečného shrnutí je chybou, ale neodpustím si poznámku, že číselné údaje byly v pracovních listech komentovány textem nebo otázkami, jejichž zodpovězení ukazuje či naznačuje smysl použití vyhledávaných údajů.

Snahu o nápravu a změnu výuky zeměpisu ze strany pana Švika jsem považoval za reálnou a rozhodně jsme měli v úmyslu odborně i lidsky panu Švikovi dále pomáhat. Bohužel však došlo k situaci, kterou považuji za naprosto nepřijatelnou. Nepochybuji o tom, že každý člověk v této zemi má právo prezentovat své názory a jsem tomu opravdu rád. Nicméně za přinejmenším eticky a morálně nepřijatelné považuji to, že jeden chlapec ze sexty bez vědomí učitele natočil na mobilní telefon konfliktní situaci, ke které došlo právě v hodině zeměpisu v sextě. Chování dalšího chlapce, který zcela ostentativně provokoval vyučujícího, považuji za neomluvitelné. Za stejně neomluvitelné považuji i to, že natočený materiál poskytl autor svému spolužákovi a ten ho předal otci ke zveřejnění na zmíněných webových stránkách.

Nehodlám se pouštět do jakýchkoliv diskusí na téma kyberšikana, uvědomuji si složitost celého problému, ale jsem si zcela jist, že podobné případy na naší škole nechceme a nebudeme tolerovat a přecházet. Celou situaci jsem probral se všemi aktéry a přikládám vyjádření autora zmíněného videozáznamu:

Vazeny pane rediteli,
v návaznosti na náš předchozí pohovor bych rad napsal par radku k zverejnenemu videu s panem Tomasem Svikem, profesorem zemepisu. Cela vec mne velice mrzi a uznavam, ze samotne porizeni nahravky za ucelem vice ci mene obhajitelnym, nebylo moudre.

Ma druha, a ukazalo se zasadni chyba, byla predani nahravky spoluzakovi, ktery jej pak zverejnil a bohuzel je video dosud verejne dostupne. Na toto zverejneni jsem bohuzel nemel zadny vliv a nedari se mi dotycneho presvedcit, aby nahravku stahnul ze svych webových stranek. I kdyz jsem povestneho „Gina z lahve“ nevypustil, podilel jsem se na jeho vytvoreni.

Panu profesoru Svikovi jsem se jiz omluvil, timto bych se rad omluvil i Vam, protoze toto bulvarni zverejneni by mohlo skolu v ocich nekterych lidi, neznalych pomeru na GJK, poskodit. Doufam, ze se tak, i v mem zajmu, nestane.

Po důkladném zvážení všech okolností jsem nejen já probral záležitost s celou třídou a vyvodil z ní následující závěry:

- Autor videzáznamu bude kázeňsky potrestán za to, že při vyučování používal mobil, což školní řád zakazuje. Doufám, že si uvědomí i to, že natáčení kohokoliv bez jeho vědomí je přinejmenším neetické a některé následné kroky by se mohly klasifikovat jako trestné činy. Oceňuji jeho sebereflexi a snahu alespoň částečně situaci řešit.

- Kázeňsky potrestán bude i student za velmi nevhodné chování k učiteli. Podobné chování na naší škole rozhodně nebudeme tolerovat. Obávám se, že zmíněný student svoje pochybení neuznal, což se mimo jiné projevilo i některými dalšími kázeňskými problémy, a je mně to upřímně líto.

- Vyučující zeměpisu pan Švik po vzájemné dohodě končí k 30.6.2013 na naší škole svůj pracovní poměr
Vážení rodiče, posílám Vám tento poněkud rozsáhlý mail proto, že považuji za správné, abyste byli o celém problému dostatečně informováni, tak jako jste byli informováni zmíněným otcem po třídních schůzkách o jeho názoru na výuku zeměpisu. Můj mail je především informace o tom, jak jsme celou situaci řešili, rozhodně to nemá být impuls k nekonečným diskusím, či snad dokonce ke zveřejnění na webových portálech. Doufám, že se nám podaří celou záležitost ukončit především ve prospěch vašich dětí, našich studentů.

Přečtěte dopis, který napsal Kuba Turek, šéfredaktor Horydoly. Odpověď na něj nedostal a nemůžeme ji tedy uveřejnit:

Dobrý den pane řediteli,

nemusíme být zřejmě tak úzkostlivě neadresní. Jednalo se o mne, Jakuba Turka, o mého syna Matěje a jeho spolužáka Prokopa. Zmiňovaný článek vyšel zde a já jsem jeho autorem: http://www.horydoly.cz/deti/jak-se-uci-zemepis-na-gymnaziu-jana-keplera.html

Nesouhlasím s některými Vašimi argumenty, ale to mne zase tak příliš netrápí. Přijde mi ovšem zlověstné, že pokud máte jakýkoliv problém s videozáznamem, který byl natočený ve veřejném prostoru, kde se vyučuje na veřejné za škole za veřejné peníze, řešíte to s nezletilým Prokopem a ne se mnou. Už vůbec mi nepřijde etické, že aniž byste znal pozadí získání tohoto záznamu pro média, útočíte na nejslabší článek řetězu, kterým je právě Prokop.

Jistě si uvědomujete, že je vůči Vám v nerovnovážné pozici, ve které je velmi obtížné se bránit: 1) Je jistou formou Váš podřízený, 2) Jeho budoucnoust je do jisté míry ve Vašich rukou, 3) Na zveřejnění videa neměl, poté co ho předal Matějovi a ten zase mě, žádný vliv. 4) V podstatě máte jistotu, že se kázeňskému trestu nebude nijak bránit.

Pokud byste zcela vážně uvažoval o trestním právu, případně občanském právu (o tom jste se explicitně nezmiňoval) v souvislosti s natočením nevinného videozáběru, mohu Vám s plnou vážností sdělit, že je to nesmysl, kterým strašíte děti. Pár soudů na toto téma jsem již absolvoval jako svědek i jako obžalovaný, a tak vím, o čem mluvím.

Pokud tajemně naznačujete cosi o kyberšikaně, tak také nemáte ani zbla pravdy. Natočená situace nebyla ze strany Prokopa nijak nahraná vůči panu profesorovi, žádný záměr v tom nebyl a Prokop tuto situaci neinicioval ani neprovokoval. Prostě natočil, co se právě odehrávalo. To s šikanou nemá nic společného.

Ještě bych si dovolil upřesnit svoji roli v tomto případu. Je dvojjediná.

1) Jsem otec studenta, a jako takový jsem hovořil na rodičovské schůzce. Můj syn není v zeměpisu příliš dobrý, ale to s tím nesouvisí. Hovořil jsem a poté následně posílal e-mail k systému výuky. Bohužel jsem se žádné reakce nedočkal. Tím to pro mě jako otce bylo uzavřené.

2) Poté jsem přestoupil do role novináře. Už jsem se nezabýval svými názory, ale celospolečenským dopadem. Od syna jsem si vyžádal pracovní listy a okopíroval jsem je, v podstatě náhodou jsem dostal video z výuky aniž jsem věděl, že ho natočil Prokop, ale měl jsem zprostředkovaný souhlas k uveřejnění. K tomu jsem přidal onu větu, která shrnuje vyjádření velkého množství bývalých studentů, když se sejdou na abiturientských večírcích. Je to samozřejmě způsobeno způsobem a obsahem výuky zeměpisu obecně, než jednotlivými vyučujícími. Myslím, že je dobré, aby se na konkrétních příkladech diskutovalo, jak a co se má učit.

Po uveřejnění mne kontaktoval Karel, abych článek i video smazal. V obsáhlé diskusi jsme mu vysvětloval, že tak nemohu učinit, protože by to byl podvod na našich čtenářích a zároveň pokus o změnu minulosti, na což nikdy nepřistoupím jako šéfredaktor. Poté mne kontaktovali Prokopovi rodiče, od kterých jsme se dozvěděl, že to nafilmoval Prokop. I jim jsem odmítl video smazat ze stejných důvodů.

Píšu takto obsáhle, protože si myslím, že jde o velmi důležité téma. Dotýká se svobody šíření informací a to je velmi cenná komodita. Možná ještě cennější je ale důvěra ve spravedlivé a solidní fungování společnosti. Pokud by bylo natočení reálného obrazu vyučování považováno z Vaší strany za něco špatného a nemorálního, těžko se s tím studenti ztotožní. Bohužel jsem totéž viděl na základní škole, kde se v podobných potížích ocitl můj druhý syn Ondřej, a vedení díky své neústupnosti tehdy ztratilo mnoho ze svého kreditu.

Myslím, že oba studenti jednali velmi čestně, když uvedli svá jména a neskrývali se za anonymitu. Kdyby chtěli, tak to samozřejmě utají. Měli tedy zřejmě elementární důvěru ve vedení školy. Neznám přesně Prokopovy motivy, proč video natočil, ale mohu odhadnout, že jednalo o neobvyklou situaci, která se vícekrát opakovala, a on ji chtěl zaznamenat a zřejmě o ní informovat dál. To mi přijde jako velmi důležitý důvod.

Přesně to odpovídá přednášce na Konferenci odvahy a dobrodružství, kterou jste nedávno přednesl, a na niž jsem na té samé konferenci později navazoval. Myslím, že jádrem obou přednášek byla odpovědnost za sebe sama a své činy s tím, že je potřeba jít svou vlastní cestou.

Na závěr Vás pane řediteli prosím, abyste upustil od jakéhokoliv potrestání Prokopa. Pokud chcete uplatnit sankce, udělejte to vůči mně osobně (anebo spíše proti vydavateli UpDown Media). Pokud byste to shledal za podstatné, jsem Vám k dispozici i k osobní schůzce.

Poslechněte vystoupení ředitele Jiřího Růžičky na Konferenci odvahy a dobrodružství: