Štvanická lávka HolKa - dopadlo to jako vždy

dovolím si rozporovat - běžné mosty (v dopravněstavitelské branži někdy nazývané "konfekční") jsou při betonářském řešení zpravidla o pár desítek procent levnější než mosty ocelové. lávky a zejména architektonicky ambiciozní lávky jsou jiný případ a cena za čtverečný metr nosné konstrukce (což je takový standardní údaj k porovnání) je obvykle úplně jinde než u konfekce.

no, údržba historických ocelových mostů je také zajímavá kapitola, dalo by se o tom vykládat hodiny a hodiny, což trochu přesahuje formát diskusního příspěvku. vždy by měla rozhodovat nějaká kalkulace nákladů na výstavbu a nákladů u údržbu, u ryze účelové konstrukce (most někde v lese na který koukají srnky a králíci) se to dá brát jako jediné kriterium, ve městském prostoru kde je to součástí urbanismu města a kde je to ikonickou stavbou a stavbou s obrovskou historickou hodnotou má smysl nákladně a opakovaně udržovat něco úplně proti smyslu ekonomického pohledu. ale vocaď pocaď, čímž se oslím můstkem dostáváme k problematice podskalského/vyšehradského železničního mostu, kdy "každý kdo má do zadnice díru" disponuje nějakým silným názorem. dle mého (troufám si tvrdit že odborného) názoru patří taková lávka do šrotu a na její místo patří něco, pro co se používá výstižný termín "sociální kopie" - tedy něco, co v maximální možné míře respektuje původní vzhled (ano, patří tam poloparabolická příhradina barvy železniční rzi) a vypadá na pohlednicích úplně stejně jako původní konstrukce, ovšem upravená tak, aby technicky a dopravně vyhovovala, šla vyrobit za rozumné peníze, vydržela dlouho a náklady na údržbu by byly v rozumných mezích. dobrým příkladem zdařilé rekonstrukce je třeba Starý most v Bratislavě - porovnejte prosím stav před https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stary_most.jpg a stav po (respektive během výstavby) https://www.casopisstavebnictvi.cz/clanky-novy-stary-most-cez-dunaj-v-bratislave.html , nová konstrukce respektuje tvar "původního" poválečného provizoria*), a most je více než dvojnásobně široký a dopravně vyhovující.

Hlavní ale nepřiznaný důvod je, že kovové stavby jsou poměrně levné a vydrží dlouho, ale musejí se udržovat. Údržba není nijak náročná a drahá, ale musí se dělat průběžně a neustále. Jinak to sežere koroze. A to náš stát ani obce neumí (rozuměj: jsme lemplové a nikomu zainteresovanému z toho nic nekápne).

Např. Eiffelova věž je pokrytá 50 tunami nátěru a ten se bez přestání sundává a natírá znovu. Proti tomu Železniční most v Praze pod Vyšehradem nechala Správa železnic zrezivět až do havarijního stavu. 

Nevěděl by někdo, proč se takové stavby nedělají ocelové/železné? Nemuseli by vymýšlet "speciální kompozit, ultra-vysokohodnotný beton", který byl asi patřičně drahý. Ocelové stavby se ve velkém nyní dělají třeba v Německu, dálniční mosty atd. Asi aby to nemuseli každých 30 let bourat. Stavby od Eiffela stojí po 130 letech pořád. 

Díky za připomínku. Napsal a řekl jsem to tak, že není jednoznačné, zda mám na mysli zákonné omezení nebo běžný provoz. Může za to slovo "může" a kontext není jasný :-)  Omlouvám se. Za zákona je to takhle:

Samotná lávka je stezka pro chodce s dodatkem s povolenou jízdou cyklistů. Max. 20 km/h.

Na karlínskem břehu navazuje na stezku pro chodce společnou. Max. rychlost je neomezená, zřejmě by se mělo brát v potaz obecné omezení rychlosti ve městě max. 50 km/h.

Na holešovickém břehu navazuje na chodník (zákaz cyklistické dopravy) a za ním ochranný cyklopruh. Max. 50 km/h. 

Upřímně řečeno - který cyklista se v tom má vyznat? Ostatně i který chodec...

Co se divíte. Praha vpodstatě je už blázincem typu západního velkoměsta a to ještě s českou náturou i pravidly.

pardon za ty překlepy. snad je to aspoň trochu srozumitelné.

obecně parapetní nosník je nouzovka ospravedlnitelná jen v případě extrémně stlačené výšky pro konstrukci, a plný parapetní nosník stálého průřezu je hnusný snad úplně vždy (viz nejhnusnější most v čr - dle mého názoru je to jednoznačně most přes jizeru v malé skále, megahnusný krabicový parapeťák. ono pojizeří obecně je kraj zvláštních mostů, za mnínku stojí neobvyklá a nedoceněná lávka u železnobrodského nádraží, kdy mostaři při spatření propadají děsu a úžasu, jako při spatření vodníka nebo zombíka).  a konkrétně pro promenádní  lávku pro pěší je plný parapeťák nejhorší možná volba - děti nevidí a drobnější dospělí sotva dohlédnou na řeku, a odpadky hodní vítr v uličce mezi parapety. mě by se líbila bezfantazijní tradiční pražská klasika, subtilní poloparabolická ocelová příhradina.

1. neoddělit chodce a cyllisty na komunikaci, kde se míchá funkce dopravní s městskou promenádou je jednoznačná chyba - i kdyby to měl být jen nejjednodušší hladký prostor uprostřed a jinak barevné bradavičnaté "chodníky" podél zábradlí

poznámky k bodu 1:

1a: šířka gabaritu; tam, kde se k dopravní funkci míchá vyhlídková promenáda, je navrhování dle čsn 736110 jen na jeden pruh pro cyklisty a jeden pro chodce v každém směru (vč. odstupů) nemístný minimalismus - zvláště, nejsou-li navrženy vyhlídkové plošiny.

1b: pruh pro chodce je 75 cm, pro cyklisty 1m, vozíčkář (= chodec) má vozíček 65-70 cm a zvenku ruce z něj udělají 90 cm, kočárek (= chodec) pro dvojčata vedle sebe má 83-85 cm. bruslař a lyžař na kolečkových lyžích je dle zákona chodec, na cyklostezce je cyklistou, lyžař skate technikou potřebuje minimálně 1,6 metru.

2. podélné sklony ramp; je to vždy kompromis mezi délkou rampy, komfortem a pozemky.

3. křižovatky cyklostezec/chodníků jsou v normách pole neorané. tady jsou navíc ještě děsivě blbé rozhledové poměry. za ten parapetní nosník se na holešovické straně schová dítě, vozíčkář, lezhokolista, kočárek... není otázkou jestli, ale kdy.

4. bez zábran proti vjezdu to nejde, ale téměř neviditelný sloupek je řešení někam do polí s cyklistou jen občasným. tady by to skoro volalo po nějakém konsmickém řešení, třeba indukční smyčce která spustí závoru a přivolá četníka

5. ono to není zábradní, ono je to madlo (je to samozřejmě slovíčkaření), ale madlo tam být musí. donoce se mi zdá, že je to úplně blbě z hlediska nevidomých (chybí dole okopná lišta, ještě pogůgluju).

6. nojo, šmouhy od pneumatik. ty se udějalí všude a hned. to je opravdu odtrženost architektů od reality - ale proboha, takhle pohumované jsou obrubníky, svodidla, a bůhvíco ještě a tohle opravdu "ví každý". tohle je řešení do nákupního centra, beton nalakovat a často pravidelně čistit, ne na dopravní stavbu.

6a: z kondelíkovského pohledu je lávka hnusný beton ne nepodobný sídlištní trafačce (nechci zabředávat do architektonických diskusí, mě se ta lávka vlastně líbí, ale konstatuji jen fakt o obecném vkusu) a jako taková si o posprejování říká. jak si děláme srandu k klubu za starou prahu , že to je banda úzkoprsých staromilců, tak nějaké prvkové litinové zábradlí je z tohoto pohledu mnohem lepší. (tahy jsou parapetná nosníky součástí nosného systému, ale snad by bylo lepší jít s niveletou o metr výš).

7. no socha... vkusové jsou různí.

1. nepravda elektrocyklisté na komunikátních se mohou pohybovat více,  než 25 km/h. Jen nad tu rychlost musí za 100% svoje síly. 2. nepravda, maximální rychlost na lávce je omezena na 20 km/h, protože je v režimu Stezka pro chodce s dodatkem S povolenou jízdou cyklistů.