Neumětely: Horymír a Šemík sem utekli před Křesomyslem

Vyšehrad, odkud skočil Šemík do Vltavy, dobře známe. Po cyklostezce z Prahy do Radotína jezdíme na kole i koloběžce. Březové Hory u Příbrami jsme už také navštívili. Teď se míříme do Neumětel.

Horymír byl podle Hájkovy Kroniky české z roku 1541 neumětelský vladyka (tedy nejnižší šlechtic), který byl na Vyšehradě odsouzen k smrti legendárním knížetem Křesomyslem. Jeho proviněním bylo ničení zlatých a stříbrných dolů v Březových Horách roku 846 v dnešní Příbrami.

VIDEO Housina a Neumětely na koloběžce

"Léta osmistého čtyřicátého druhého: Křesomysl kníže poslal mnoho kovkopů s rozličnými železnými přípravami na Jílové a jiné hory tu okolo ležící, aby hledali zlata." 

Před popravou ho zachránil věrný kůň Šemík, který s ním skočil z Vyšehradské skály roku 847. Dopadli do vltavské tůně pod dnešním Vyšehradským tramvajovým tunelem a přeplavali na Císařskou louku. Horymír pak zamířil k Radotínu, kudy dnes vede cyklostezka Berounka, a dál do Neumětel v údolí mezi Brdy a Českým krasem.

"Někteří z vladyků Křesomysla napomínali, aby ten lid podzemní rozehnal a penězi ani chleby jim nepomáhal a víc si chleba než stříbra vážil. Tím napomínáním však nikterak nemohli knížete od toho stříbra a zlata odmluviti." 

Ještě během odvážného útěku udělil Křesomysl za nevídaný kousek Horymírovi milost a poslal pro něj poselstvo. Horymír se podvolil, vrátil se na Vyšehrad a pokořil se knížeti. Ihned poté se ovšem vrátil, aby mohl zraněného Šemíka pohřbít. Kůň si to lidským hlasem vyžádal. V Neumětelech stojí nad jeho náhrobním kamenem Schwarzenberský náhrobek z roku 1887 s nápisem: "V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra, zakopán leží."

"Uhlédav čas příhodný, v jednu noc vsedl na svůj kůň, velmi rychle do Příbrami přijel a kovkopům jejich boudy a domy spálil, a kteréž nalezl, ty mečem zbil a doly jejich zavál. Prakticky stejným způsobem, jak předtím horníci přepadli Neumětely, oko za oko, zub za zub, Horymír vtrhl do Březových Hor a zapálil je."

Horymírův a Šemíkův příběh zpopularizovalo literární zpracování Aloise Jiráska ve Starých pověstech českých z roku 1894. Pro historiky je pověst ovšem nepříliš důvěryhodná, protože ji nemá starší kronikář Kosmas ve svém díle Chronica Boemorum (Kronika česká) z roku 1125.

"Kůň se počal velmi čerstvě obraceti a skoky veliké činiti. Kníže z oken vyhlédav se velmi divil. Když po druhé Horymíř zavejskal, kůň pod ním od jedné brány bradové až k druhé skok učinil. A přišlo třetí zavejsknutí a Horymírův pokyn: ‚Nuže, Šemíku, vzhůru!’" Kůň jemu odpověďal: "Pane, drž se!" Vtom učinil skok přes všecky zdi hradové až na druhou stranu řeky Vltavy." 

Koloběžková jízda do jara

Jedeme z Prahy do Litně vlakem. Liteň sice leží na okraji vápencového Českého krasu, ale turisté ji znají spíš jako bránu do křemencových Brd. 

Hezkou silničkou, kterou se točí přesně po hranicích CHKO Český kras a klesá i stoupá jako na houpačce, svištíme přes Nesvačily do Všeradic. Po levé ruce sledujeme rozsáhlé pastviny, kde chovají jeleny a daňky na maso. 

Ve Všeradicích mineme tentokrát bez povšimnutí zámek i kuchařské muzeum Magdaleny Dobromily Rettigové. Míříme na daleko starší cíl.

Nacházíme modrou turistickou značku, který vede hřebenem Housina. O něm se zmiňuje Hájek z Libočan, že po něm jel na koni Horymír a že na jeho konci stál Horymírův hrad. 

Jsme tu v ideální dobu. Duby a habry ještě nemají listí, ale cesta je už suchá. Tu a tam vidíme do kraje. Na jihu se zvedá přísná hradba brdských Hřebenů a na severu jsou chaoticky rozházené vrchy okolo Bacína.

Projíždíme po pěkné lesní cestě Hřeben Housiny (434 m), Housinské sedlo (415 m) a nejvyšší Housinu (461 m). Strmý sjezd na hranici možností našich kolobežek nás svede na rozcestí s červenou značkou, kde turistické značení opouštíme.

Stále po hřebenové cestě dojedeme na Starý Zámek. Stával tady hrádek, ale nikdo už neví, jak se jmenoval, kdo zde sídlil a kdy byl postaven. Zbylo z něho jen předhradí, dva příkopy a možná přístupová komunikace. Zbytek odtěžil lom na kámen.

Tady nejspíš bylo sídlo Horymírovo. Pro spravedlnost ovšem přiznejme, že je možné Horymíra usadit ještě do nedalekého hrádku Košík jižně pod Housinským sedlem (byl kompletně odtěžen lomem na kvalitní diabas) nebo do tvrze Neumětely (zatopil ji Velký rybník). Všechny tři lokality byly ve skutečnosti tvrze přibližně ze 14. století a brzy zanikly. Co tam bylo těsně po příchodu Slovanů do Čech, se můžeme jen dohadovat. Že něco z toho byl Horymírův hrad, nám připomíná jen Hájek z Libočan.

Jízda do Přemyslovských Čech

Po prohlídce zbytků hrádku na Housině už jde náš koloběžkový výlet ráz na ráz. Sjíždíme lesními serpentinami na jih po dubovém listí k obřímu prasečáku a pak po silnici podél Chumavy na okraj Libomyšle. Obhlídku tvrziště Hrádek u Libomyšle necháme na jindy. Za dalšími jeleními a mufloními výběhy dlouze a únavně stoupáme k severu. Nejprve se držíme bezejmenného potoka s nově opravenými rybníčky, od něhož poté odbočíme na západ do luk a polí. Na okolních kopcích Španělka a Švestkovka byla objevena další pravěká hradiště.

Zpod Švestkovky už pohodlně klesáme polní cestou ke zřícenině Vyšebohy. Velký statek je zbořený, zůstává stát už jen několik zdí, prohlédneme vstup do sklepů a odhadujeme, kde pramenila voda.

Vyšebohy při tom mají slavnou historii. Ve 14. století zde stávala prosperující vesnice, ale v 15. století už zde byla pustina. Zda to byl následek husitských válek, změny klimatu nebo jen vymřeli zdejší obyvatelé, nevíme. V 16. století zde byl postaven statek a ten vydržel až do roku 1990. Pak byl opuštěn a vidíme jen jeho ruiny.

Středověká ves sahala až k bezejmennému potoku, který stéká pod statkem na severozápad. Dodnes je vidět struktura polí a cest. Obdivujeme starou hrušku s obvodem kmene tři metry, která patří mezi chráněné stromy. 

O kousek dál na široké polní cestě stojí novodobý mohutný Smírčí kříž. Poukazuje na ještě starší historii Vyšeboh. Podle legendy Fuit in provincia Boemorum se zde měli ukrývat po svém činu vrazi svaté Ludmily. Na Tetíně 15. září 921 ji uškrtili jejím šátkem Tunna a Gommon, nejspíš najatí Vikingové. Gommona nechala později popravit Ludmilina snacha Drahomíra (a zřejmě objednatelka vraždy) a Tunna se zachránil útěkem z Čech.

Zločin se stal 75 let po Horymírově skoku z Vyšehradu. Ovšem zatímco Křesomysl patří mezi legendární a tedy neověřené Přemyslovce, Ludmila byla manželkou Bořivoje, prvního známého Přemyslovce na českém trůnu. Křesomysl byl pohan a Ludmila přijala křest.

Z Vyšeboh pak už jen rychle sjedeme po polňačce do Chodouně, najedeme na systém cyklostezek podél Berounky a skrze Zdice a Beroun a dojedeme do Srbska. Vybíráme si návrat domů do Prahy vlakem právě odtud, protože hrad Tetín nad řekou ležel za Horymírových dob na nejisté hranici Přemyslovské domény. Moc naší první známé dynastie totiž zprvu sahala jen do jádra středních Čech. Zbylé území tehdy patřilo jiným rodům.

Doporučené vybavení

Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistický batoh, cyklistické rukavice, helma, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, outdoorový mobil, lékárnička, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Trojský most (Praha), Z Kladna k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Podél Labe z Mělníka (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Manětín a Nečtiny (Plzeňsko), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Neumětely (Český kras), Podél Ploučnice (Děčín) Podél Dyje (Znojmo) Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz

 Přemyslovci na Horydoly

KROK Významné královské sídlo Vyšehrad 1. díl + Vyšehrad 2. díl

LIBUŠE Libušin hrad Mydlovar?

LIBUŠE Bitva o Libušín

KŘESOMYSL Neumětely: Horymír, Šemík a Křesomysl 

BOŘIVOJ Cesta na Levý Hradec

BOŘIVOJ Než se Přemyslovci přestěhovali do Prahy

SVATÁ LUDMILA Přemyslovská víra a krev

SVATÁ LUDMILA Stezka svaté Ludmily v Tetíně

SVATÁ LUDMILA Tetín s geocachingem

SVATÝ VÁCLAV Pouť ke svatému Václavu do Staré Boleslavi

SVATÝ VÁCLAV Chodíme po zemi svatého Václava

SVATÝ VÁCLAV Pouť ke svatému Václavu do Staré Boleslavi

SVATÝ VÁCLAV Rotunda svatého Václava na Malé Straně

SVATÝ VÁCLAV Svatý Václav neválčil v Kouřimi ani v Českém Brodě 

SVATÝ VÁCLAV Velká voda na Rokytce

BOLESLAV II. Klášter na Ostrově ve Vltavě

BOLESLAV II. Cidlina je sjízdná vždy

OLDŘICH Víkendový výlet na elektrokolech Giant

BOLESLAV CHRABRÝ Vojtěchova poslední cesta

SOBĚSLAV I. Vyšehrad, významné královské sídlo

SOBĚSLAV Střední Mže z Ošelína do Stříbra

BŘETISLAV I. Jílové, tady už zlato není

BŘETISLAV I. Pivoňský klášter proti zmaru

SVATOPLUK OLOMOUCKÝ Vodácký výlet po Ohři z Loun

VLADISLAV I. Přimda bez turistické značky

VLADISLAV I. Bitva na Luckém poli

VLADISLAV II. Středověké stříbro v Kutné Hoře

PŘEMYSL OTAKAR I. Prácheňské muzeum

PŘEMYSL OTAKAR I. Přemyslovský lovecký hvozd

SVATÁ ANEŽKA ČESKÁ Proč si poslechnout operu Tannhäuser?

VÁCLAV I. Kadaň, opevněné město 

VÁCLAV II. Nový hotel Malý pivovar v Klášteře Hradišti

PŘEMYSL OTAKAR II. Propluli jsme Velké valy v Nymburku

PŘEMYSL OTAKAR II. Dobrodružná cesta na kole podél Dyje

PŘEMYSL OTAKAR II. Opuštěná tvrz Kuřívody

PŘEMYSL OTAKAR II. Na Bezděz už jen pět dní

KUNHUTA UHERSKÁ (Ne)známé hrady za Mikulovem

ELIŠKA PŘEMYSLOVNA Unikátní vlastivěda z Prahy k Labi

KAREL IV. Pražské slunovratové mysterium

KAREL IV. Po Starých Zámeckých schodech

KAREL IV. Staroměstská věž na Karlově mostě

KAREL IV Pražské hradby na Novém Městě

KAREL IV. Kde čůrají velikáni české historie?

KAREL IV. Grébovka, Gröbovka a Havlíčkovy sady jedno jsou 

VÁCLAV IV. Nový hrad v Kunraticích je volně přístupný

ZIKMUND Dobytí hradu Sion je záhadné

KAREL III. BRITSKÝ Praprapravnuk prvního krále Vratislava II.