Svatý Valentýn, biskup tajně ženil vojáky

V 18. století si Alban Butler a Francis Douce, během výzkumu legend o křesťanských světcích povšimli, že Den svatého Valentýna je pravděpodobně odvozen od pohanského svátku Lupercalia slaveného ve starověkém Římě.

Pohanská versus křesťanská erotika

V předvečer tohoto dne byly do urny lásky vloženy lístečky se jmény dívek. Každý mladý muž potom tahal lísteček a dívka, jejíž jméno si vylosoval, se měla stát jeho milenkou pro následující rok.

Křesťanská legenda, která tento pohanský zvyk překryla a zároveň využila, se týká biskupa Valentina. Císař Claudius II. zakazoval římským vojákům, aby se ženili. Bylo to opatření osvědčené dlouhými staletími válečných výbojů Římské říše. Svobodní muži totiž bojovali daleko od svých rodin. Ženili se, až splnili svoji vojenskou povinnost a vrátili se do Říma.

Křesťan Valentin ovšem tajně oddával mladé páry. Byl zatčen a později popraven 14. února. Svátek Lupercalia splynul s oslavami mučednictví svatého Valentýna. V posledních desetiletích převzala cérkevní étos komerční sféra.

Svatý Valentin zemřel mučednickou smrtí nejspíš roku 269 v Terni.

Není přesně známo, kdy byl svatořečen, ale je zapsán ve Zlaté legendě ze 13. století a v chrámových kalendářích 14. století, včetně českých.

Kolem životopisu tohoto světce panují nejasnosti, existují dvě legendy, nejspíše se v nich prolínají životy dvou stejnojmenných světců. Podle prvé legendy sv. Valentin z Terni zemřel mučednickou smrtí 14. února 269 na příkaz římského císaře Claudia II. poté, co přes zákaz oddával snoubence podle křesťanského ritu. Byl tedy kněz v Římě nebo první biskup v jihoitalské Interamně, dnešním městě Terni.

Původem byl urozený Říman. Měl být roku 203 zvolen biskupem v Terni. Po několika letech jej pozval rétor Kratón do Říma, aby léčil jeho syna. Valentin se za chlapce modlil, až jej Bůh vyslyšel a syna zázračně uzdravil. Proto se Kratón se svou domácností, třemi žáky, urozenými to Athéňany, a synem městského prefekta nechal od Valentina pokřtít. Římští senátoři za to Valentina obvinili z nekalých praktik a na prefektův rozkaz byl uvržen do žaláře a jedné noci sťat.

Tři jeho bývalí žáci, Prokulus, Efébus a Apollónius, přenesli tělo na pohřebiště při Via Flaminia nedaleko Terni. Odtud byly ostatky přemístěny a s tumbou vyzdviženy na oltář kostela svatého Valentina v Terni. Přesný rok smrti není znám. Uvádějí se tři možnosti 269, 270 a 273.

Úspěšný císař Claudius II.

Marcus Aurelius Claudius, známý též jako Claudius Gothicus či Claudius II. (213/214-270) vládl jako římský císař 268-270. Zemřel na neštovice. Z rodiny je doložen pouze bratr Quintillus, krátkodobý nástupce a dědic. 

Claudius II. je prvním z ilyrských císařů, energických vládců nízkého původu, kteří řídili zemi z vojenských táborů a díky nim překonalo impérium strukturální krizi 3. století. Panovníkem se Claudius stal ve vojenském ležení u Milána poté, kdy byl komplotem vysokých důstojníků zavražděn císař Gallienus. Jeho role ve spiknutí je nejasná. Historici odhadují, že o akci přinejmenším věděl, pokud ji rovnou neorganizoval.

Ještě 268 porazil uzurpátora Aureola a nechal ho zabít. Poté porazil germánské Alamany, kteří přes Raetii vtrhli do Itálie. 269 úspěšně válčil s Góty na Balkáně. Naopak se mu nedařilo v Sýrii, kterou ovládala palmýrská králova Zenobie, a navíx expandovala do Egypta. Porazil ji až Claudiův nástupce Autelianus. 270 ovládl provincii Tarraconensis, kde deset let vládli Galové.

Zeměpisné poznámky: Ylýrie se rozkládala od Chorvatska po Albánii. Jejími centry byl přístav Drač a města Lezha a Skadar. Raetia bylo území od Bodamského jezera k Innu. Tarraconensis zahrnovala východní polovinu Španělska.

Valentýnky středověké i současné

Ostatky svatého Valentýna jsou dnes rozesety po celé Evropě. V Česku se nacházejí na Karlštejně, ve Svatovítském pokladu na Pražském hradě, a v katedrále Petra a Pavla na Vyšehradě, katedrále svatého Václava v Olomouci a chrámu Nejsvětější Trojice ve Fulneku.

Společná oslava svátku zamilovaných má své rituály. Láska se vyznává pomocí přáníček zvaných valentýnky, zamykají se zámečky lásky na významných místech. Papírníci i zámečníci v tuto dobu mají žně a prodávají své zboží v červených barvách s motivem srdíčka.

Patron zamilovaných i ochránce před nemocí

Svatý Valentin byl po dvou zázracích ctěn jako ochránce proti pakostnici a padoucnici. Za kruté zimy k němu přišel chudě oděný a mrazem zkřehlý muž, kterého Valentin utěšil a oblékl do svých šatů. Šaty mu týž den vrátil nebeským jasem zářící jinoch řka: "Zde jest oděv, kterým jsi dnes obdaroval Ježíše samého; za to ti propůjčí milost hojit dnu a padoucnici."

Podle další legendy vrátil svatý Valentin zrak dceři soudce Asteria poté, co byl uvržen císařem Claudiem II. do žaláře. Valentin se ve vězení modlil za soudcovo obrácení a ten přišel, aby Valentina vyzkoušel. Řekl mu: "Je-li tvůj Bůh opravdu jediný pravý, jak říkáš, ať skrze tebe ukáže svou moc a mé slepé dceři vrátí zrak." Valentin přiložil svou dlaň na oči nevidomé a modlil se, až dívka prohlédla. Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o křest. Zprávy o uzdravení slepé a o obrácení soudce se roznesly po městě. Křesťané se radovali, pohany zachvátil hněv, zaútočili na soudcův dům. Valentina vyvlekli ven, ztloukli ho a odvedli na Flaminijskou cestu, kde byl sťat mečem.

Hrob a ostatky svatého Valentina

Tělo svatého Valentina bylo podle první legendy pohřbeno v Římě v katakombách, nad nimiž byla o století později vystavěna bazilika. Dnes je v Římě světec uctíván v chrámech svaté Praxedy a Panny Marie.

Druhé poutní místo je 80 kilometrů na severovýchod od Říma v rodném Terni, kde je kostel svatého Valentina, v něm je sarkofág s ostatky. Uctíván je poutníky při cestě do Assisi od konce 13. století dosud.

Část ostatků se dostala již ve středověku do mnoha evropských zemí, zejména severně od Alp. Většinou jde o fragmenty kostí.

K významným ostatkům patří světcova lopatka, uchovávaná na oltáři baziliky svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě. Není jasné, zda ji pro kostel získal už císař Karel IV., nebo se sem dostala až 19. století. Ostatek byl znovunalezen v barokním relikviáři společně se třemi dalšími v roce 2002. Tyto relikviáře byly součástí barokní výzdoby v polovině 18. století. Při dostavbě chrámu v letech 1885-1903 byly přeneseny na nové oltáře a odstraněny komunisty v 50. letech 20. století.

V kostele svatého Valentina ve Valentinské ulici na Starém Městě pražském z konce 12. století byl uložen ostatek do 1792. Kostel byl zbořený při asanaci staré zástavby koncem 19. století.

Ve Svatovítské pokladnici na Pražském hradě byl tento ostatek svatého Valentina vložen do gotického relikviáře. Další relikvie svatého Valentina je  zaznamenána v soupisu ostatků na hradě Karlštejně, neboť Karel IV. byl nejen fanatickým sektářem, ale také nadšeným sběratelem svatých ostatků. Utratil za ně celé jmění.

Relikvie svatého Valentina

Bazilika Sv. Valentina v Terni, Itálie: tělo v prosklené rakvi
Bazilika Santa Maria in Cosmedin v Římě, Itálie: lebka
Bazilika Sv. Praxedy v Římě, Itálie
Farní chrám Nanebevzetí Panny Marie v Rouffachu, Francie
Chrám Panny Marie ve Wormsu, Německo
Farní chrám Sv. Valentina v Kiedrichu v Porýní, Německo: žebro získané 1454 z Wormsu
Farní chrám Sv. Valentina v Elvershausenu, Německo
Farní kostel Sv. Michaela Archanděla v Krumbachu, Německo
Dóm Nejsvětějšího Krista Spasitele ve Fuldě, Německo
Svatoštěpánský dóm, Vídeň, Rakousko
Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze, Česko: lopatka
Poklad katedrály Sv. Víta, Pražský hrad, Česko
Klášterní kostel karmelitánů v Dublinu, Irsko: 1835 daroval papež z pohřebiště Sant'Ippolito v Římě
Farní chrám Sv. Johna Duns-Scota v Glasgowě, Skotsko
Dóm Sv. Jana Křtitele ve Vratislavi, Polsko
Chrámy Obrácení Sv. Pavla a Nanebevzetí Panny Marie v Lublinu, Polsko
Chrám Panny Marie v Samboru, Ukrajina
Katedrála Sv. Václava v Olomouci, Česko
Chrám Nejsvětější Trojice ve Fulneku, Česko

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

20. března 
Jarní rovnodennost a Jaro začíná

2. února
Hromnice

14. února
Svatý Valentýn

únor
Popeleční středa

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

duben 
Pašijový týden

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

květen
Zmrzlí muži

27. května 
Atentát na Heydricha

15. června
Svatý Bernard

21. června 
Letní slunovrat (tradice) a Letní slunovrat (významné datum) a Pražské slunovratové mystérium

10. června
Svatý Vavřinec

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

21. srpna
Okupace Československa v Praze a v Karlových Varech 

22. září
Podzimní rovnodennost

27. září
Světový den turistiky

28. září
Vražda svatého Václava

září
Babí léto

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky a Vzpomínka na věrné zemřelé

11. listopadu
Svatý Martin

11. listopadu
Den válečných veteránů

6. prosince 
Mikuláš

11. prosince
Mezinárodní den hor

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

 Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas? a Gregoriánský kalendář

ZVĚROKRUH: Reálie, mýty a nesmysly