Svatý Valentýn, biskup tajně ženil vojáky

V 18. století si Alban Butler a Francis Douce, během výzkumu legend o křesťanských světcích povšimli, že pro zjištění identity Svatého Valentýna není dostatek důkazů. Uvědomili se, že Den svatého Valentýna je pravděpodobně odvozen od pohanského svátku Lupercalia slaveného ve starověkém Římě.

V předvečer tohoto dne byly do urny lásky vloženy lístečky se jmény dívek. Každý mladý muž potom tahal lísteček a dívka, jejíž jméno si vylosoval, se měla stát jeho milenkou pro následující rok.

Křesťanská legenda, která tento pohanský zvyk překryla a zároveň využila, se týká biskupa Valentina. Císař Claudius II. zakazoval římským vojákům, aby se ženili. Bylo to opatření osvědčené dlouhými staletími válečných výbojů Římské říše. Svobodní muži totiž bojovali daleko od svých rodin. Ženili se, až splnili svoji vojenskou povinnost a vrátili se do Říma.

Křesťan Valentin ovšem tajně oddával mladé páry. Byl zatčen a později popraven 14. února. Svátek Lupercalia splynul s oslavami mučednictví svatého Valentýna. V posledních desetiletích převzala cérkevní étos komerční sféra.

Svatý Valentin zemřel mučednickou smrtí nejspíš roku 269 v Terni.

Není přesně známo, kdy byl svatořečen, ale je zapsán ve Zlaté legendě ze 13. století a v chrámových kalendářích 14. století, včetně českých.

Kolem životopisu tohoto světce panují nejasnosti, existují dvě legendy, nejspíše se v nich prolínají životy dvou stejnojmenných světců. Podle prvé legendy sv. Valentin z Terni zemřel mučednickou smrtí 14. února 269 na příkaz římského císaře Claudia II. poté, co přes zákaz oddával snoubence podle křesťanského ritu. Byl tedy kněz v Římě nebo první biskup v jihoitalské Interamně, dnešním městě Terni.

Původem byl urozený Říman. Měl být roku 203 zvolen biskupem v Terni. Po několika letech jej pozval rétor Kratón do Říma, aby léčil jeho syna. Valentin se za chlapce modlil, až jej Bůh vyslyšel a syna zázračně uzdravil. Proto se Kratón se svou domácností, třemi žáky, urozenými to Athéňany, a synem městského prefekta nechal od Valentina pokřtít. Římští senátoři za to Valentina obvinili z nekalých praktik a na prefektův rozkaz byl uvržen do žaláře a jedné noci sťat.

Tři jeho bývalí žáci, Prokulus, Efébus a Apollónius, přenesli tělo na pohřebiště při Via Flaminia nedaleko Terni. Odtud byly ostatky přemístěny a s tumbou vyzdviženy na oltář kostela svatého Valentina v Terni. Přesný rok smrti není znám. Uvádějí se tři možnosti 269, 270 a 273.

Ostatky svatého Valentýna jsou dnes rozesety po celé Evropě. V Česku se nacházejí na Karlštejně, ve Svatovítském pokladu na Pražském hradě, a v katedrále Petra a Pavla na Vyšehradě, katedrále svatého Václava v Olomouci a chrámu Nejsvětější Trojice ve Fulneku.

Valentýnské zvyky

Společná oslava svátku zamilovaných má své rituály. Láska se vyznává pomocí přáníček zvaných valentýnky, zamykají se zámečky lásky na významných místech. Papírníci i zámečníci v tuto dobu mají žně a prodávají své zboží v červených barvách s motivem srdíčka.

Léčitelské schopnosti

Svatý Valentin byl po dvou zázracích ctěn jako ochránce proti pakostnici a padoucnici: Za kruté zimy k němu přišel chudě oděný a mrazem zkřehlý muž, kterého Valentin utěšil a oblékl do svých šatů. Šaty mu týž den vrátil nebeským jasem zářící jinoch řka: "Zde jest oděv, kterým jsi dnes obdaroval Ježíše samého; za to ti propůjčí milost hojit dnu a padoucnici."

Podle další legendy vrátil svatý Valentin zrak dceři soudce Asteria poté, co byl uvržen císařem Claudiem II. do žaláře. Valentin se ve vězení modlil za soudcovo obrácení a ten přišel, aby Valentina vyzkoušel. Řekl mu: "Je-li tvůj Bůh opravdu jediný pravý, jak říkáš, ať skrze tebe ukáže svou moc a mé slepé dceři vrátí zrak." Valentin přiložil svou dlaň na oči nevidomé a modlil se, až dívka prohlédla. Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o křest. Zprávy o uzdravení slepé a o obrácení soudce se roznesly po městě. Křesťané se radovali, pohany zachvátil hněv, zaútočili na soudcův dům. Valentina vyvlekli ven, ztloukli ho a odvedli na Flaminijskou cestu, kde byl sťat mečem.

Hrob a ostatky svatého Valentina

Tělo sv. Valentina bylo podle prvé verze legendy pohřbeno v Římě v katakombách, nad nimiž byla o století později vystavěna bazilika. Druhé poutní místo je 80 kilometrů na severovýchod od Říma v rodném Terni, kde pro ně byl postaven kostel svatého Valentina, v němž je sarkofág s ostatky uctíván poutníky při cestě do Assisi od konce 13. století dosud. Dnes je v Římě světec uctíván v chrámech svaté Praxedy a Panny Marie. Část ostatků se dostala již ve středověku do mnoha evropských zemí, zejména severně od Alp. Většinou jde o fragmenty kostí.

K významným ostatkům patří světcova lopatka, uchovávaná na oltáři baziliky svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě. Není jasné, zda ji pro kostel získal už císař Karel IV., nebo se sem dostala až 19. století. Ostatek byl znovunalezen v barokním relikviáři společně se třemi dalšími v roce 2002. Tyto relikviáře byly součástí barokní výzdoby v polovině 18. století. Při dostavbě chrámu v letech 1885-1903 byly přeneseny na nové oltáře a odstraněny komunisty v 50. letech 20. století.

V kostele svatého Valentina ve Valentinské ulici na Starém Městě pražském z konce 12. století byl umístěn ostatek do 1792. Kostel byl zbořený při asanaci staré zástavby koncem 19. století.

Ve Svatovítské pokladnici na Pražském hradě byl tento ostatek svatého Valentina vložen do gotického relikviáře. Další relikvie svatého Valentina je  zaznamenána v soupisu ostatků na hradě Karlštejně, neboť Karel IV. byl nejen fanatickým sektářem, ale také nadšeným sběratelem svatých ostatků. Utratil za ně celé jmění.

Relikvie sv. Valentina

Bazilika Sv. Valentina v Terni, Itálie: tělo sv. Valentina v prosklené rakvi před hlavním oltářem, který založil arcivévoda Leopold Rakouský roku 1621 (dedikace a letopočet jsou na tympanonu oltáře)
Bazilika Santa Maria in Cosmedin v Římě, Itálie: lebka, podle níž byla roku 2017 provedena antropologická rekonstrukce celé hlavy světce
Bazilika sv. Praxedy v Římě, Itálie
Farní chrám Nanebevzetí Panny Marie v Rouffachu, (Alsasko), Francie
Chrám Panny Marie ve Wormsu, (Porýní), Německo
Farní chrám Sv. Valentina v Kiedrichu v Porýní, Německo (žebro získané r.1454 z Wormsu)
Farní chrám sv. Valentina v Elvershausenu, (Dolní Sasko), Německo
Farní kostel Sv. Michaela Archanděla v Krumbachu, (Švábsko), Německo
Dóm Nejsvětějšího Krista Spasitele ve Fuldě, Německo
Svatoštěpánský dóm, Vídeň, Rakousko
Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě, (Praha), Česko (lopatka)
Poklad katedrály sv. Víta, Pražský hrad, Česko
Klášterní kostel karmelitánů v Dublinu, Irsko (relikvii r. 1835 daroval papež Řehoř XVI. z pohřebiště Sant'Ippolito v Římě)
Farní chrám sv. Johna Duns-Scota v Glasgowě, Velká Británie
Dóm sv. Jana Křtitele ve Vratislavi, Polsko
Chrámy Obrácení sv. Pavla a Nanebevzetí Panny Marie v Lublinu, Polsko
Chrám Panny Marie v Samboru, Ukrajina
Katedrála sv. Václava Olomouc, Česko
Chrám Nejsvětější Trojice ve Fulneku, Česko