V Chebu pod Mikulášem

Máma nosila pod srdcem mého prvního bratra, táta učil na střední škole nedaleko od domova.

Dvacet let po válce

Domy měly omítky ještě od Němců. Jeden činžák se už po válce nevzpamatoval. Obrovský kostel svatého Mikuláše pomalu dostával kopule, které mu ustřelili Američané.

Během dalších let jsem prošel pár měst, bydlel v mnoha bytech. Četné obce byly ještě o dvacet let později zašlejší, depresivnější a šedivější než Cheb šedesátých let.

Čtyřicet let poté

Roku 2007 jsem pod Mikulášský chrám zase zabloudil. Přišel jsem do hospody. Patřila Cikánovi v mém věku. Na stěny pověsil čtyřicet let staré fotografie. Popovídali jsme si. Vyšlo najevo, že jako prckové jsme bydleli kousek od sebe.

V našem letmém setkání jsem necítil žádnou nostalgii. Bylo to velmi příjemné.

Letos jsem se zase vrátil. Kostel je opravený, věže dostavěné, hrad je v plném lesku a město o něco prokouklo.

I vám přeji, abyste se občas vrátili, otočili, ohlédli. Třeba jen na chvilku.

Booking.com

Svatý Mikuláš v Chebu

Kostel svatého Mikuláše a Alžběty, největší daleko široko, stojí v Chebu už osm set let. Z románské doby po roku 1200 se zachovala jen spodní část obou věží a velmi cenný západní portál. V roce 1258 převzal kostel řád Německých rytířů. Na tom nebylo nic divného, protože Chebsko bylo vždy osídlené výhradně Němci.

Rytířům kostel za dvanáct let vyhořel do základů. Požár však umožnil rozmáchlou gotickou přestavbu. Věže jsou 67 metrů vysoké, hlavní loď je padesát metrů dlouhá a třicet metrů široká. O sto let později zde kázali luteráni.

Kostel vyhořel ještě dvakrát. Oheň roku 1742 zlikvidoval střechu a tak mohly být dostavěny věže v barokním slohu. V roce 1945 ho vybombardovali Američané při osvobozování Chebska od Němců. Oprava dala střeše a věžím jednodušší tvář.

Možná nejzajímavější a nejcennější na celém kostele jsou náhodně objevené fresky na stěnách a sloupech. Zřejmě pocházejí od mistra Lukase z Norimberka z konce 15. století. Byly odkryty a restaurovány.

Kostel je otevřený pro katolické věřící i veřejnost. 

Na město se můžeme podívat z věže, kam vystoupáme po 170 schodech. Do krypty lze sestoupit z hlavní lodi chrámu po 20 schodech. Hlavní chrámová loď slouží k slavnostním bohoslužbám, výstavám a kontemplaci návštěvníků. V presbytáři je zřízena tak zvaná malá loď sloužící k všednodenním bohoslužbám. Vabavení chrámu je novogotiské.

Otvírací doba je denně kromě pondělí 10 - 17 hodin, vzimě 10 - 16 hodin. V neděli se slouží bohoslužby až do 11 hodin, což by měli turisté respektovat.

Vstupné do chrámu a zároveň krypty je 20 Kč / 1 euro. Vstupné na vyhlídkovou věž je dalších 20 Kč / 1 euro. Předškolní děti vstupné neplatí.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě 

 Města na Horydoly

Annecy (Francie) Bardejov (Slovensko) Basilej (Švýcarsko) Bejrút (Libanon) Belfast (Irsko) Berlín (Německo) Bern (Švýcarsko) Brixen (Itálie) Brusel (Belgie) Bukurešť (Rumunsko) Curych (Švýcarsko) Český Brod (Česko) Darney (Francie) Delft (Nizozemsko) Drážďany (Německo) Edinburgh (Velká Británie) Florencie (Itálie) Cheb (Česko) Kodaň (Dánsko) Kutná Hora (Česko) Lanškroun (Česko) Lausanne (Švýcarsko) Londýn East End (Velká Británie) Londýn a fotbal (Velká Británie) Londýn na kole (Velká Británie) Lucca (Itálie) Luzern (Švýcarsko) Lyon (Francie) Manchester (Velká Británie) Mikulov (Česko) Negri (Jamajka) Nymburk (Česko) Ostrava (Česko) Ostřihom (Maďarsko) Paczkow (Polsko) Piešťany (Slovensko) Pirna (Německo) Pisa (Itálie) Praha (Česko) Prachatice (Česko) Přemyšl (Polsko) Příbram (Česko) Reykjavík (Island) Řím (Itálie) Skopje (Makedonie) Slavkov u Brna (Česko) Slavonice (Česko) Starý Smokovec (Slovensko) Ženeva (Švýcarsko)