Publikaci lze koupit ve velkých internetových i klasických knihkupectvích, například
Kosmas,
Neoluxor nebo
Knižní web.
Verdikt Horydoly
* zhola zbytečná publikace
** je dobře, že něco takového vůbec vyšlo
*** za ty peníze to stojí
**** výborná a poučná publikace
***** to musíte mít
Reprezentativní publikace Velcí horolezci je čtením z grandiozní historie horolezectví.
Popisuje nejdůležitější kapitoly od zdolání Mont Blancu v roce 1786 po Casarottův prvovýstup na Mont McKinley roku 1984.
Autoři dávají velkou váhu evropské horolezecké škole a Alpám, ale občas zabrousí i na jiné kontinenty, především do asijského Himálaje a na severoamerické hory. Téměř zcela se vyhýbají skalám v nížinách a zcela se oddávají horám a velehorám.
Knihu nelze brát jako učebnici ani ucelenou historii horolezeckého sportu, ale jako výběr toho nejlepšího, co horolezci ze sebe vydali.
Autoři jako by si vždy vybrali osobnost vystupující z šera minulosti, posvítili na ni reflektorem a v ostrých obrysech vykreslili její nejznámější prvovýstupy. Na jejím příkladu dokážou pár slovy zachytit také atmosféru té doby a směřování ostatních horolezců.
Zvláštní podobu má grafická podoba knihy Velcí horolezci. Dvojstránky z pevného papíru jsou naskládané jako dětské leporelo. Čtenář si je otevře, přečte, ale pak je odklopí a zjeví se mu další, dvojnásobně velký materiál.
Většina snímků je černobílá s příjemným nádechem do nostalgické hnědé barvy. Známé i neznámé snímky mají hodně prostoru a je vidět, že si s nimi grafik pohrál. Tak ostré a výrazné jsou vidět v málokteré publikaci. Jsou velmi působivé!
Překlad je na velmi dobré úrovni, což nebývá v horolezeckým publikacích běžné. Překladatelka Kateřina Kořánová se nedopustila žádných velkých chyb.
Přesto lze textu vytknout pár nepřesností. Vychytat je mohl znalec horolezecké historie, kdyby publikaci lektoroval.
Někdy jsou zavádějící topografická jména. Třeba k fotografii z Yosemitského údolí je připojený popisek: "Royal Robbins na Severní americké stěně, El Capitan, 1964." Přitom jde o známou Nort America Wall. Populární místo Passo del gatto na Ballově lávce na Monte Pelmo je přeloženo místo Kočičího kroku jako Kočičí pasáž.
Také terminologie ne zcela odpovídá. Welzenbach nevynalezl stupnici obtížnosti, ale zpřesnil předchozí stupnice. Nejtěžší místo na slavném Mummeryho výstupu na Grépon není štěrbina, ale spíše spára nebo trhlina. První skoby rozhodně nebyly borháky.
Popisky fotek někdy prozrazují, že autoři knihy a možná ani překladatelka si nevěděli rady. Zářivým příkladem je známá fotografie Josky Rakoncaje z ostrého hřebene Nanda Devi. Je přiložená k textu o K2, a asi proto se u ní píše: "...na závratné himálajské stěně s nestabilními ledovými převisy nahoře."
Praha, Mladá fronta 2008. Orientační cena 900 Kč.