Zákolanské lezení u rudého vraha Zápotockého
CLIMBING GUIDE Skály u Zákolan se staly hitem mezi středočeskými horolezci. Lezení je tu lehké, jištění husté a buližník pevný.
Dole v údolí Zákolanského potoka je lezcům k dispozici Plotna vysoká 30 metrů. Opuštěný lom na kámen nabízí položené lezení. Na plotnách není potřeba moc přemýšlet. Cesty vedou přímo vzhůru podél nahusto navrtaných borháků a nevyžadují od horolezců žádnou kreativitu.
Plotna se zvedá přímo nad malým bezplatným parkovištěm u silnice směrem na Kováry. Bývá zde velmi teplo vzhledem k jihozápadní orientaci a umístění v údolí.
VIDEO Zákolany, lezení na Plotně
Cesty na Plotně zleva doprava:
Káča 5-, 12 m podél převisu
Máňa 5-, 12 m podél převisu
Malin 6, 10 m plotnou a položenou stěnkou
Švejk 6+ 10 m pravou hranou převisu
Hodně dlouhá 4, 27 m koutem a dvěma plotničkami
Nejdelší 3, 30 m z nejnižšího místa přímo vzhůru plotnou
Ještě delší 4, 25 m na šikmou terasu a plotnou
Dlouhá 4, 25 m na šikmou terasu, na plotnu a po ní vzhůru
Levý kout 4, 9 m koutem
Čahoun 5, 9 m kolmou stěnkou a vhloubením
Polozataženo 6, 9 m stěnkou a nad ní lehce po stupních
Kecka 4, 10 m strmou členitou stěnou
Sandálová 4, 8 m strmou členitou stěnou
Mottolino 6, 8 m přes převis
Zmottolino 6-, 8 m pravou hranou převisu
Olík 4, 8 m pravým pilířem
Nad Plotnou už na hraně Pražské plošiny jsou dva desetimetrové masivy Vlajka a Stožár. Místním lidem slouží jako vyhlídkové místo. Vlaje nad nimi vlajka na stožáru a u ní lze sednout na lavičku s výhledem na Zákolany. Přírodní skálu vyčistili horolezci. Nabízí kultivované lezení klasického tipu s hranami, zářezy a převisky.
Na vyhlídku u Trněného Újezdu přijdeme po neznačené cestě. Od kaple nedaleko železničního viaduktu v Zákolanech strmě stoupáme lesem okolo skalního bloku Lože svatého Václava na louku a po údolní hraně k vyhlídce se vztyčeným stožárem a odpočinkovou lavičkou.
Další přírodní lezení stěnového stylu Zootropole do výšky 20 m se nachází v zarostlém svahu přímo pod Trněným Újezdem. Z louky se ke skalám strmě sestupuje po vyšlapané lesní stezce.
V silničních serpentinách nad zákolanským nádražím se leze na Lesní plotnu, což je 10 metrů vysoká položená plotnička. Je to pozůstatek po lámání kamene.
Pod Lesní plotnou přímo u silnice stojí Trněná věž. Výstupy zde mají délku do 8 metrů.
Klasifikace je v Zákolanech inflační. To znamená, že oproti klasickým skalním oblastem v Praze a okolí je zhruba o stupeň až stupeň a půl lehčí. Prvovýstupcem naprosté většiny cest je Martin Marťan Tučka. Všechny cesty jsou odjištěné borháky a není potřeba s sebou brát vklíněnce ani friendy. Skála je čistá. Na policích je třeba počítat s lámavým terénem nebo drobnou sutí. Sestupy vedou vždy slaněním od slaňovací karabiny.
Doprava do Zákolan je jednoduchá, ať si vyberete jakýkoliv prostředek. Autobus jezdí z Prahy - Veleslavína, Kralup - nádraží, Slaného - autobusového nádraží. Vlak jezdí z Kladna a Kralup. Auto zaparkujete přímo pod Plotnou.
Na kole nebo koloběžce je to z Kladna 15 až 20 km podle zvolené varianty, většinou po vedlejších silnicích a skoro pořád s kopce. Z Kralup je to 9 km po cyklotrase proti proudu Zákolanského potoka.
Pokud lezení v Zákolanech spojíte s cykloturistikou z Prahy, nabízí se trasa 60 km pro horská kola z Dejvic na Okoř a přes Zákolany a Kralupy nazpátek do Dejvic, nebo využijete vlaky a zvolíte trasu 50 km na koloběžkách z Kladna do Zákolan a přes Kralupy do Podbaby.
Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě
Zápotocký otec a syn
Zákolany jsou známé jako poslední česká obec, která na čestném místě vystavuje komunistického vraha. Socha Antonína Zápotockého stojí na návsi v upraveném parčíku. Sociální demokrat Ladislav Zápotocký-Budečský zde prožil velkou část života a jeho syn komunista Antonín Zápotocký se zde narodil a strávil mládí.
Ladislav Zápotocký - Budečský (1852-1916) byl český novinář a politik, průkopník socialismu a spoluzakladatel české sociálnědemokratické strany.
Narodil v Praze Haštalské ulici, pokřtěn byl v kostele svatého Haštala. Odtud také pocházel jeho druhý pseudonym Mikuláš Haštalský. Vyučil se krejčovským dělníkem. V 21 letech se začal angažovat v dělnickém hnutí. 1873 spoluzaložil Vzdělávací besedu dělníků krejčovských, která byla za extremismus zakázána 1877. Redaktorem čtrnáctideníku Dělnické listy byl 1873, ale ještě ten rok založil socialistickou Budoucnost. Často ovšem do Dělnických listů přispíval jako L. Budečský. 1876 se zúčastnil založení české zemské organizace rakouské sociální demokracie a byl zvolen do vedení. 1878 se v hostinci U Kaštanu v Břevnově konal Břevnovský sjezd, kde byla založena Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku. Kromě Zápotockého byl hlavní postavou Josef Boleslav Pecka. Policie vyhodnotila toto jednání jako tajné spolčování a Ladislav Zápotocký byl odsouzen na dva měsíce těžkého žaláře. 1882 byl za politiku znovu odsouzen a uvězněn na rok a půl. 1884 po odpykání trestu byl vypovězen do domovské obce Zákolany. Zde se vrátil na 16 let k původnímu povolání krejčího. Po návratu do Prahy byl Ladislav Zápotocký zaměstnán v odborovém periodiku Železniční zřízenec. 1906 ho stihla mrtvice, ukončil žurnalistickou kariéru, ale stále přispíval do sociálně demokratického tisku. Zemřel v ústavu choromyslných v Bohnicích. Pochován byl na Olšanských hřbitovech v Praze. Jeho hrob IV-06-392 je neoznačen a po 1989 byl pravděpodobně zrušen.
Antonín Zápotocký (1884-1957) byl komunistický politik, odborový předák, premiér a prezident.
Narodil se v Zákolanech. Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné na dostavbě katedrály svatého Víta v Praze. Od 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku a stal se redaktorem regionálního stranického tisku. Za 1. světové války bojoval za Rakousko-Uhersko v Haliči, Srbsku a Itálii. Po vzniku Československa zakládal levicovou frakci Československé sociální demokracie a organizoval dělnické rady. 1920 se zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v témže roce byl organizátorem generální stávky na Kladensku. Za to byl odsouzen na jeden a půl roku vězení. Propuštěn byl na amnestii prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Ve dvacátých letech patřil ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, 1922-1925 byl generálním tajemníkem. Ve vedení se udržel i 1929 po velkých čistkách, kdy ho prosadil delegát Kominterny. 1928 se dostal do výkonného výboru Rudé odborové internacionály. Ve 30. letech šéfoval Rudé odbory. 1932 organizoval Mosteckou stávku.
V dubnu 1939 se i s manželkou pokusil o emigraci do SSSR, ale byl zatčen při pokusu o přechod do Polska. Jako vězeň prošel Pankrác, Drážďany a Sachsenhausen. Zřejmě tam působil jako kápo. 1945 se stal předsedou Ústřední rady odborů, členem předsednictva Ústředního výboru KSČ a poslancem Národního shromáždění. 1946 předsedal Ústavodárnému národnímu shromáždění. 1948 byl jmenován předsedou vlády.
1952 byl jednou z hlavních postav politických procesů, které vyvrcholily popravami tak zvaného protistátního spikleneckého centra pod vedením vicepremiéra Rudolfa Slánského. Zápotocký se nesnášel s Rudolfem Slánským od 1929, kdy vrcholila bolševizace v Komunistické straně Československa pod taktovkou Sovětského svazu. Tehdy Slánský tvrdě prosazoval jeho vyloučení ze strany.
1953 byl zvolen prezidentem republiky. V tom roce Československo pod vedením komunistů zbankrotovalo, což Zápotocký eufemisticky označil za měnovou reformu. Stát lidem ukradl téměř všechny úspory. Prezident Zápotocký dva dny předem osobně popřel, že se reforma chystá. Ve stejném roce přednesl projev, že "nikomu nebude bránit, pokud bude chtít z JZD vystoupit". Důvodem byl kolaps komunisty vedeného zemědělství. Z družstev vystoupilo 70 000 rolníků, ale ti byli obratem označeni za kulaky, obráni o majetek a mnohdy skončili v koncentrácích.
Propagandou byl označován za tátu dělníků a za člověka z lidu. Občané ho považovali za přijatelnějšího než většinu představitelů KSČ. Ve skutečnosti tvrdě zasáhl proti dělníkům bouřícím se kvůli měnové reformě, rozhodoval o zatčeních, internacích, popravách i dlouholetých vězeních. Využíval všech forem komunistického teroru. Policejní Státní bezpečnosti i paramilitární Lidové milice praktikovaly s jeho vědomím mučení a psychický i fyzický nátlak ve prospěch komunismu.
Mezi lidmi se mu říkalo Ušaté torpédo, Tonda Zápotonda anebo Tonda Práce. Zemřel na infarkt. Urna byla uložena v Národním památníku na Vítkově. Po 1989 byla přenesena do rodinného hrobu na hřbitově ve Strašnicích.
S politikou úzce souvisela literatura. Jeho díla jsou situována do okolí Zákolan, na Kladensko, a za téma si berou báchorky o dělnickém hnutí. Literárně i obsahově jsou zcela bezcenná.
1949 Vstanou noví bojovníci - počátky dělnického hnutí na Kladně
1953 Rudá záře nad Kladnem - socialistický politika po vzniku Československa
1953 Bouřlivý rok 1905 - vliv revolučních událostí na život prostých lidí na Žižkově
1956 Rozbřesk - zrod sociální demokracie
1957 Barunka - vyprávění pro děti o starých časech a životě chudého lidu
Bronzová socha Antonína Zápotockého v Zákolanech byla odhalena 1984 jako připomínka 100. výročí narození. Je kopií sochy od Viktora Dobrovolného, která stála na Kladně.
Doporučené vybavení
Lano 60 m, 10x expreska, lezečky, 4x karabina se zámkem, jistítko, smyčky, magnezium, helma, sedací a hrudní úvaz, lékárnička, outdoorový mobil, chytré hodinky, batoh. Milovníci přírody ocení dalekohled, dobré fotky udělá kompaktní fotoaparát. Nezapomeňte peníze na dopravu, doklady a pojištění.
Skály pro horolezce
Bořeň Dvojspára Západní hřebenovka Doporučené výstupy
Brdy Babka Hadí královna Klobouček Mrtnická skála
Černolice Podzimní lahůdka Černolice Podzimní panika v Černolicích Panikář Severní převis Severní komín Tři převisy Dagova zpráva o nevidomých na skále Nevidomé Černolice V pohorkách na skalách Slepucha u Černolic Slepucha Kvílení
Českosaské Švýcarsko Falkenstein Schusterweg Falkenstein Kotzwand Gans Gühnekamin Lokomotive Hunskirche Alter Weg Mönch Uferweg Oybin Polensprung, Pevnost, Rauhe Zine Blockweg Talwächter Schusterweg
Český kras Horské výstupy v Českém krasu Srbsko Černá skála u Řevnic Divadýlko u Kačáku Alkazar Traverz Matterhornu Alkazar lezecký park Šanův kout Plotna u Srbska Dušičková stěna Kamarádi z Tour Ronde Dušičková spára Stěna Za klášterem O strach postaráno Svatojánská kobylka Zubák
Český ráj Hruboskalsko III Hruboskalsko Daliborka Hruboskalsko Orloj Kozinec Suché skály hřebenovka
Dyleň Godula Goethovy skály Haltravské hory Choustník
Frankenjura Sportovní lezení Frankenjura Lehčí lezení v Juře Hartelstein Action Directe
Jizerské hory Černá Studnice Hajní kostel Horní Hlídač Koutu Hrabivá cesta Malý Jezdec Zvon Severní cesta Paličník Kohoutí hřeben Žabí kůň Údolní cesta Červené skály Maria Theresia Uhlířova čapka Dříčský komín Kozlí jehla Stará cesta Kulička na Tišině Normální cesta Stojka Východní spára Zahradní věž Údolní cesta Divá Maří Normální cesta Malá Maří Strážce Divé Maří Jeskynní věž Normální cesty Věž Grálu Normální cesta Ostrý roh Frýdlantská cesta Čechuň Sedlo Vnitřní komín Krucze skaly Skalky na Ještědu Pelikán
Káčov Klepec Kokořínsko U Nedvězí Konstantinovy Lázně Kouřim Kotek Kozelka spárokomíny Kozí vrch Kreutzberk Luž Ondřej u Zábrdky
Labské pískovce Bielatal V-VII Bielatal IV-V Bielatal Praxedis Südwestweg Bielatal Archimedes Alter Weg Rájec Blíženci Západní spára Tisá Solivá
Lužické hory Oybin skryté věže pod Oybinem Jonsdorf Bílý potok Smrtka Křížová věž Normální cesta I
Praha Bílá skála v Libni Branické skály Červ Dobyvatel Dalejské údolí Dešťovka Divoká Šárka Divoká Šárka Dívčí skok Divoká Šárka Jižní rys Divoká Šárka Hřeben Černých věží Divoká Šárka Gotické okno Divoká Šárka Brenta Holý vrch a Kozí hřbety Holý vrch Holý vrch Hostivařská skalka Hlubočepy Hlubočepy Kozí hřbety Lojzovka u Středokluk Na požárech Opatov Wall Prokopské údolí Rohožník
Paní skála u Želivy Pašinka Pikovická jehla Poříčí nad Sázavou Přílepy
Řež Řež 5. masiv U přívozu Velká Stolice Strmá Zábavný koutek Řež tradiční lezení Catching the Train
Strašín u Rokytky Strážov Stripsenjoch Wilder Kaiser Svatošské skály Špičák u Mostu Švédské skály Zbořený Kostelec Hurychov Zbořený Kostelec Trojúhelník Zákolany Žabka u Zábrdky
Vltavská žula Bílá skála Mařenka jako na horách Mařenka Mařenka Direttissima Mařenka prvovýstup Direttissima Mařenka Komín Roviště Psí léta na Rovišti Pakosta Malá skalka u Kamenné Čarovná hrana ve Velké Velká Jickovice Sluneční stěna Županovice
Diskuse
Diskuze k článku
INU
Ani jedno ani·druhé. VKR byla samozřejmě dohlížena StB jako celá ČSSR ale kontráši spadali pod ČSA. Nehledala nepřátele režimu ale hledala zrádce uvnitř armády. A pravdu má KT že šmejdi byli hlavně důstojníci co byli zároveň komunisti čili všichni.
INU
Vojenska kontrarozvedka byla soucasti Statni tajne bezpecnosti. Jejim ukolem bylo mimo jine vyhledavani vnitrnich i vnejsich nepratel rezimu. Proste smejdi. To nejde okecat.
- Autor Goldwen
- Datum a čas 18.10.2023 14:19
INU
U mě to není nijak těžké ověřit na webu. Ale je to takhle:
1966 narozen
1980-84 průmyslovka
1984 do práce jako zeměměřič
1987-89 povinná vojna
1990-92 vysoká škola
1991 do práce jako knihovník
1992 do práce do soukromých médií
Nikdy jsem nebyl komunista ani pionýr. Svazák jsem byl asi 2 měsíce, protože mě tam bez mého vědomí přihlásili.
Stačí takhle?
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 18.10.2023 13:32
INU
Sáhodlouhé debaty. Mám zato, že vždy by bylo dobré u diskutujících uvádět věk, zaměstnání a onu stranickou či politickou příslušnost (což by jistě spousta bývalých komunistů zamlčovala a asi nejen oni). Každý by si pak mohl ověřit nakolik jejich tvrzení odpovídají vlastním zkušenostem (viz p. Beránek) a nebo jen omíláním napsaných tezí a článků. Ty platilo tehdy a platí to i dnes. Prostě propaganda a mediální masáže jedou v každém rrežimu. Ale věřit se dá jen těm, co zažili na vlastní kůži.
- Autor Honza
- Datum a čas 18.10.2023 13:01
Hloupá otázka
Ten zaprděnej strejda byl zcela dobrovolně členem teroristické organizace KSČ, která založila a řídila všechny své silové i politické pobočky, které nazývala státem.
Chápete příčinu a následek? Bez komunistů a jejich strany by nebylo komunuistického zřízení, komunistických kriminálů, komunistického vraždění, komunistického kradení, komunistického ničení životů nás ostatních, kteří jsme komunisti nebyli.
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 18.10.2023 12:23
Hloupá otázka
Aha, děkuji za poučení, že zaprděnej prospěchářskej strejda, který maximálně platil příspěvky, byl větší škodná, než aktivní členové těch všech možných hnusných organizací, kam každý vlezl dobrovolně s tím, že tam bude pro režim pracovat. Nechte toho, je to trapné.
- Autor Marta
- Datum a čas 18.10.2023 11:31
Hloupá otázka
Pokud chcete diskutovat osobně, prosím představte se a rád s Vámi proberu fungování tehdejší vojenské kontrarozvědky v rámci vojsk ministerstva vnitra.
Pokud jde o Vaše obecné tvrzení o zaprděném stejdovi: bohužel stejně jako mnoho lidí se pletete v kauzalitě. Příčinou a hybatelem dění byli od roku 1946 komunisté. Jacíkoliv komunisté. Všichni ti, kteří z blbosti, vypočítavosti, nevzdělanosti a zlých úmyslů vstoupili do Komunistické strany Československa anebo už v ní byli zpřed války.
Oni na tom vydělali. Oni byli ti, kteří ostatní lidi (a paradoxně většinou i sami sebe) poslali do marasmu, ve kterém jsme žili. A drželi nás v něm do konce roku 1989.
Oni byli základem, na kterém se stavěla komunistická justice, armáda, Pohraniční stráž, Státní bezpečnost, Lidové milice, Veřejná bezpečnost, vojenská kontrarozvědka i rozvědka, špionáž, komunistická politika, rozkrádání celého státu, ničení hospodářství, ničení jednotlivců i skoro celého národa, vraždy a násilí, zatýkání kněží, mániček, statkářů, živnostníků, Židů, kopečkářů, západních letců, východních pěšáků, legionářů, Sokolů, skautů...
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 18.10.2023 10:50
Hloupá otázka, svědčící, že čitatel INU nemá trpělivost přečíst napsané.
Osobně mi připadá dobrovolný podpis vojenské kontrarozvědce milionkrát škodlivější než nějakej zaprděnej strejda, který vlezl do strany jen pro to, aby se třeba dostal na školu. Komunistická vojenská kontrarozvědka byla opravdový hnus na této planetě.
- Autor Marta
- Datum a čas 18.10.2023 07:35
Hloupá otázka, svědčící, že čitatel INU nemá trpělivost přečíst napsané.
Doufáme že to ví aspoň Bůh.
Hloupá otázka, svědčící, že čitatel INU nemá trpělivost přečíst napsané.
Souhlas. Historií je třeba se poučovat . Ovšem oni nejsou jen rudí vrazi (viz světové i dnešní války) a je třeba vždy dodržovat onu zásadu padni komu padni. Vždyť i minulí soudruzi mluvili podobně, ovšem otočeno o 180. A kde je pravda ví jen Bůh. ..
- Autor Honza
- Datum a čas 17.10.2023 09:26
Nejlepší hry v českých online kasinech: co si vybírají místní obyvatelé
Perchty, krampusové a mikuláši
Může se hodit
Nejčtenější články
TEST Xero Breckenridge - kotníkové barefoot
Botič 2024: po pěti letech do podzimního potoka!
Klasické vodácké maratony 2025
Napínáky na lezečky: mýtus malých lezeček?
Základní rady, jak vybrat skialpové oblečení
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
ISPO - veletrh | Německo, Mnichov | 3.-5.12. | 3.12. | |
Stravování ve středověku - přednáška | Turnov, Muzeum Českého ráje | Přednáší J. Zoul Sajbt | 4.12. | 17:00 |
Intermot - veletrh | Španělsko, Madrid | 5.-8.12. Cyklo a moto | 5.12. | |
ILTM - veletrh luxusního cestování | Francie, Cannes | 2.-5.12. | 5.12. | |
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Řepiště, U Máně | 31.10.-5.12. | 5.12. | |
Ptačí svět očima fotografa - diashow | Pardubice, Východočeské muzeum | Přednáší Tomáš Grim | 5.12. | 18:00 |
Tatry a Slovenský kras - diashow | Dobřichivicem sál Dr. Fürsta | Přednáší Milan Kapusta | 5.12. | 18:00 |
Lezenie je energia | Prešov, Outdoor park | Přenáší Martin Varga | 5.12. | 19:00 |
Mongolsko - diashow | Chrudim, Vodní zdroje | Přednáší David Hainall | 6.12. | 18:00 |
Pražská stovka | Milín | 6.-8.12. | 6.12. | 20:00 |
Diskuse
Е.А. Сапетова Бест Вей | Josephweasy, 4.12.2024 8:05, 15 příspěvků |
Следственный комитет России | ClintonMib, 4.12.2024 8:05, 15 příspěvků |
SMAhaiaijj | vavome4142 vavome4142, 4.12.2024 6:03, 1 příspěvek |
Chbayrayihh | vavome4142 vavome4142, 4.12.2024 5:59, 1 příspěvek |
INU | Honza, 3.12.2024 14:46, 1 příspěvek |
tschechisch? | kladivo, 2.12.2024 10:56, 1 příspěvek |
Zase něco \"tajemnýho\" | Honza, 30.11.2024 15:40, 7 příspěvků |
Skialp? | Lukas B., 29.11.2024 12:55, 4 příspěvky |
Skialp? | Zuza, 28.11.2024 20:25, 4 příspěvky |
Skialp? | Lukas B., 28.11.2024 9:58, 4 příspěvky |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Advent České Budějovice | Horydoly , 3.12.2024 10:16 |
Blíží se adventní maraton | Horydoly , 2.12.2024 13:16 |
Staroměstská tržnice | Horydoly , 27.11.2024 18:07 |
Finance | Horydoly , 27.11.2024 13:06 |
Podzimní školení Akademie... | Horydoly , 21.11.2024 16:23 |
Cestování v digitální éře | Horydoly , 21.11.2024 16:10 |
Regionální muzeum Mělník | Horydoly , 19.11.2024 18:24 |
Svatba | Horydoly , 18.11.2024 14:12 |