Vinařství Chateau Mělník opět nabírá sílu

Svatá Ludmila prý založila na Mělníku a v blízkém okolí celkem pět vinic. Vinice pod zámkem se dosud jmenuje po zakladatelce.

Současným majitelem zámku je Jiří Jan Lobkowicz, potomek starého šlechtického rodu Lobkowiczů, který kromě podnikání spojeného s touto kulturní památkou a dalších iniciativ provozuje v zdejších sklepích také malé vinařství.

"Už ve 14. stol vinaři zjistili, že na Mělnicku je stejně kvalitní půda a má téměř stejné složení jako v Burgundsku. Dokonce je zde i stejné klima. Proto právě sem Karel IV. přivezl burgundské odrůdy. A těm se tu velice dobře daří," tvrdí someliér Daniel Tříska.

"Nejdříve nepřivezl Rulandské modré, tedy Pinot Noir, jak se traduje, ale Pinot Gris, což je Rulandské šedé. Nicméně pod zámkem na Vinici svaté Ludmily pěstujeme už od dob Karla IV. pouze Rulandské modré. Je to úžasná poloha. Už dvě stě let na Mělníce tvrdíme, že tato vinice mívá tři léta. To znamená, že od poledne do západu slunce praží přímo na vinici. Během západu slunce se sluníčko ještě odráží od řeky. Půda na vinici má hlinitopísčitý základ, takže tu máme skvělý skleníkový efekt. Nejenom, že hlavu révy ohřívá slunce, ale také během noci naakumulované teplo v půdě. Z mělnických vinic je tu nejlepší a nejkvalitnější úroda. Nejenom, že se jedná a nejstarší vinici v Čechách, ale patří i k jedné z nejlépe situovaných vinic ve Střední Evropě. Němci s tím sice nesouhlasí, ale my z Mělníka si stojíme za svým. Geografové nám to samozřejmě potvrdili. Mimochodem, my na této vinici dosud pěstujeme víno způsobem řezu tzv. na hlavu, tedy bez drátěných opěr. Je to nejstarší způsob vedení, není nijak zvlášť efektivní, vyžaduje spousty práce, ale dává nejkvalitnější hrozny. Cítíme, že sem patří."

Co způsobil Karel IV.

Zlatá éra českého vinařství začala za éry římského císaře a krále českého Karla IV. Ten vinaře velice podporoval. A nejen mělnické. Ohledně vinohradnictví vydal celkem 70 nařízení. Za všechny alespoň dvě: Nabídl veškeré šlechtě, rolníkům, měšťanům i církvi, prostě každému, který vlastnil nějakou půdu, že pokud začnou pěstovat révu vinnou, tak je na 12 let zprostí od daní. Návštěvník, který se v té době podíval do Čech, zjistil, že se všude pěstuje víno nebo duby na výrobu beček. Od Plzně, přes Prahu až po Děčín byla jedna souvislá linie vinic. V té době jejich rozloha čítala 3,5 tisíc hektarů. To je zhruba tolik, kolik dnes má celá Jižní Morava. Karel IV. v tuto tradici začal, ale nebyl sám. Po něm pokračoval syn Václav a další následovníci. V 15. stol. už činila výměra vinic v Čechách 6 tisíc hektarů.

Potom bohužel přicházely nepříznivé politické události, války a tomu všemu nastala i malá doba ledová. To vše, navíc s pozdějším dovozem laciného vína z jihu, způsobilo, že plocha českých vinic dramaticky poklesla a pivo získalo navrch.

Na dnešní dobu, kdy se daně přímé i nepřímé neustále zvyšují, je téměř neuvěřitelné, že Karel VI. zavedl osvobození od daní z výnosů vinic. Tehdejší vinaři nemuseli tedy platit daň z půdy. Panovník to ale měl velice dobře spočítané, protože daň z prodeje vína platit museli.

Samozřejmě už tenkrát bylo víno docela hodnotný produkt, který se navíc vyvážel i do zahraničí. A z toho plynuly královské pokladně další velké částky.

Také si vymohl, že během zimních měsíců se nesmělo do Čech dovážet víno ze zahraničí. Takže na Pražském hradě pili červené z Mělníka a bílé ze Žernosek. Pro zahraniční vinaře to byla sice rána, ale museli si zvyknout. Naopak, existují důkazy, že obyvatelstvo německy mluvících zemí jako Sasko a Braniborsko si mělnické víno oblíbili.

Další zákon, který Karel IV, vydal, byl proti zlodějům, kteří kradli hrozny a vinařské tyče. Když zloděje chytili přes den, usekli mu ruku. Když v noci, tak přišel o hlavu. Tento trest fungoval do 15. století, ovšem vyjma Mělníka. Zde se sekaly hlavy ještě dvě století poté. V té době se prý popravovalo dvakrát týdně, což znamená, že se hrozny kradly ve velkém.

"Tato tradice nejspíše přežívá, protože se krade stále a navíc jsou tresty v porovnání s minulostí minimální," posteskl si Daniel Tříska. V současné době činí plocha vinic na Mělníce 350 ha a v celých Čechách kolem 1000 ha. Kvůli socialistické tradici znárodňování v tomto regionu téměř všichni čeští vinaři museli po roce 1989 začínat prakticky od nuly.

Lobkowicové na Mělníce

O rozšíření vinic na Mělníce se postarala už hraběnka Marie Ludmila Černínová z Chudenic, která svému choti Augustu Antonínu Josefovi, knížeti z Lobkowicz, přinesla věnem krom jiného i čtyři vinice. V roce 1798 přivezli Lobkowiczové z Francie 6000 kusů sazenic burgundské révy a v letech 1729-1803 rozšířili výměru vinic o osm dalších.

Jejich následovníci v rozšiřování pokračovali. Nejznámější vinici svaté Ludmily na svahu pod zámkem znovu vysázel jejich pravnuk Jiří Kristián.

Za vrchol mělnického vinařství můžeme označit působení Bedřicha z Lobkowicz, který rozšířil vinohrady a nechal v roce 1909 vybudovat pod nádvořím zámku Mělník nový moderní Sklep svatého Josefa. Zavedl také výrobu šumivého vína, mělnického sektu, jehož výrobu znal z francouzské vinařské oblasti Champagne.

V té době obhospodařovali Lobkowicové kolem 140 ha vinic. Díky tomu rodina patřila mezi největší vinařské firmy v rakouské monarchii.

Ovšem historie si vybrala své. Počátkem 20. století rozloha vinic klesla na 130 ha, po 1. světové válce na necelou stovku, po pozemkové reformě a později ještě po nástupu nacismu už jen na 50 ha. V té době došlo navíc k dělení majetku, protože část se nacházela v Československu a část v nedalekém Liběchově, tedy v Sudetech. Po válce bylo rodině vráceno 40 ha, ale Lobkowicové si jich moc neužili, protože jim soudruzi po roce 1948 zámek zkonfiskovali a rodina skončila v emigraci.

Současný majitel panství Jiří Jan kníže Lobkowicz, se narodil ve Švýcarsku roku 1956. Vystudoval ekonomii v Saint Gallen a později se stal bankéřem. V roce 1990 se rozhodl ukončit kariéru v zahraničí a vrátit se spolu se svým otcem do Čech.

Do roku 1992 pracoval jako poradce ministra hospodářství tehdejší federální vlády Československa a následně do roku 1995 jako poradce ministra privatizace České republiky. Podnikal v oblasti investičního bankovnictví a energetiky. Od roku 1992 se J. J. Lobkowicz soustavně věnuje obnově a rekonstrukci mělnického a hořínského panství, které dostavěl do dnešní podoby.

Mělnické podzemí a zámecké zvláště

Díky doslova proděravěnému podzemí se město Mělník ročně propadá o 2 cm. Obyvatelé zámku o tom vědí svoje. Například Svatováclavský sklep z 12. století měl vchod, odkud se ještě v 18. stol. chodilo do rozlehlého mělnického podzemí. Napojovaly se tu veškeré vinné sklepy a katakomby z celého města. Pak Lobkowiczové dveře zazdili s tím, že už nebudou nikdy obnovené. Zazděné a zasypané chodby zůstanou navždy tajemstvím.

Sklepy mělnického zámku se začaly budovat koncem 10. století. Celková výměra činí přes 1700 m2 a má tři poschodí. Sklep vybudovaný za Karla IV. je 9,5 m pod úrovní zámeckého nádvoří a je v něm konstantní teplota 14,5 stupňů Celsia. Dřevěné sudy jsou staré až 200 let. Nejstarší sud s řezbou svatého Augusta pochází z roku 1825. Byly vyrobené českými bednáři. Polovina je z českého dubu a polovina z českého akátu. Největší sudy mají obsah 12,5 tisíce litrů, menší 6 tisíc litrů a nejmenší 3 tisíce litrů.

"V současné době je musíme dovážet ze zahraničí, protože náš bednář sídlí nedaleko Lince v Rakousku," vysvětluje zástupkyně sklepmistra vinařství Milena Vávrová. "Sudy jsou sice vyrobené v Rakousku z francouzského dubu, ale italskou firmou."

Sklepům vévodí mytologický reliéf gryfa, což je bájný tvor, složený z orla, lva a osla. "My tvrdíme, že je to alegorie na hosta ve vinném sklepě," dodává Daniel Tříska. "Nejdříve je pozorný jako orel, později silný jako lev a nakonec unavený jako ten osel. Zvláště po degustaci 23 druhů vína."

70 % omítky ve sklepeních je původní ze 17. století. Podzemní sály se opravovaly pouze dvakrát - v 17. století po třicetileté válce a v 90. letech po éře komunismu.

Vyrábějí tu především bílé, ale…

Lobkowicové se na zámek vrátili v roce 1992 po restitucích. Podařilo se jim získat 40 ha vinic. V roce 2009 jich už měli 52 ha. Poté se zámecký pán rozvedl. Jak vidět, věci srdeční se nevyhýbají ani slovutným šlechtickým rodům. Po vyrovnání zůstalo zámeckému vinařství pouze 13 ha.

"V současné době už je situace lepší. Sklízíme z nějakých 27 ha a v letošním roce budeme mít panenské sklizně z nově vysazených vinic, takže se počet hektarů plodných tratí opět trochu rozšíří," tvrdí Milena Vávrová. "V současné době čítá naše roční produkce kolem 80 tisíc lahví, čímž patříme mezi malo- až střední vinaře. Víno zatím neexportujeme, ale prodáváme na českém trhu. Dá se koupit i zde na zámku a samozřejmě také ve vinotékách po celé republice."

Hlavní doménou zámeckého vinařství je výroba bílého vína, které tvoří 70 % produkce. Ostatní je červené. Bílé převažuje, protože se v Česku lépe prodává a zároveň modré odrůdy jsou na práci náročnější.

"V současnosti máme 48 nerezových nádob. Původní starší jsme přesunuli do jiného sklepa. Musíme tu mít kvalitní odvětrávání kysličníku uhličitého, protože když vám víno kvasí v tolika nádobách, tak se ho vyvíjí skutečně hodně. Raději se ale nespoléhám na techniku a senzory, mám tu stále ještě zapálenou svíčku. To je zatím nejlepší identifikátor. Ale mírnou otravu na sobě poznáte. Jste pomalejší."

Ludmila v kalamáři

Řekne-li se mělnické zámecké víno, každý si okamžitě představí značku Ludmila v typické zdejší lahvi, zvané kalamář. "Ludmila je naše nejznámější víno, které u nás vyrábíme už od roku 1916," vysvětluje její historii majitel vinařství Jiří Jan Lobkowicz. "Už v roce 1918 jsme začali toto víno stáčet do zvláštních lahví, zvaných kalamář. Historie tohoto typu obalu je zajímavá. Při budování sklepa pod zámeckým nádvořím v roce 1908 tu tehdy dělníci nalezli hliněné střípky ze 14. stol. Když je odborníci poskládali, dostali tento unikát. Oproti dnešním lahvím byl větší. Zhruba na pět litrů. Také zjistili, že podobný tvar je originální dokonce v rámci celého světa. Lahev jsem si sice nechal v devadesátých letech lahev patentovat, ale asi to nestačilo a podobný typ už najdete v Nemecku, ve Francii a dokonce i v Číně. Náš originál poznáte podle stylizovaného písmene L s korunkou na spodní straně. Nejdříve nám kalamáře dělali v Crystalexu v Novém Boru, bohužel po navýšení ceny jsme museli hledat náhradu. Dnes je pro nás vyrábějí Moravské sklárny v Brně."

Za komunismu se značce dost zkazili pověst, protože Ludmila se vyráběla jako směska různých vín. Toho mělnického tam bylo poskrovnu. Obsah povětšinou tvořila dovozová bulharská, maďarská, jugoslávská, rumunská vína. Zkrátka, co dalo RVHP.

Jiří Jan Lobkowicz to dělá postaru: "Já jsem se vrátil k naší staré tradici a víno se značkou Ludmila vyrábíme jako jednoodrůdové. V současnosti vyrábíme sedm řad této značky. Začínáme základní řadou Basic z bílých odrůd Müller Thurgau a Solaris a z červeného Modrého portugalu, řadu Exclusiv z červené odrůdy Svatovavřineckého a bílé z Moravského muškátu nebo Rulandskéno šedého. Dokonce už máme i Ludmilu růžovou. Mimochodem, růžová vína nejsou žádnou novinkou. Podle záznamů jsme je na Mělníce vyráběli už koncem 19. stol., tedy dávno před vznikem I. republiky."

Na závěr si majitel vinařství neodpustil doušku: "S hrdostí tvrdím, že naše červené patří k nejlepším vínům v České republice. Z hroznů Rulandského modrého, které pěstujeme přímo pod zámkem na výměře cca 700 m2, máme zhruba 600 lahví ročně. Je to podle mne nejlepší Rulanda z České republiky."

INFO: Zámek Mělník a vinné sklepy Jiřího Lobkowicze

 Víno na Horydoly.cz

MORAVA Reisten, víno od Templářských sklepů

MORAVA Templářské sklepy Čejkovice, majetek rytířského řádu

MORAVA Vinařství Lednice a Valtické podzemí

MORAVA Vinice ve Valticích: příroda před 16 miliony let 

MORAVA Mikulov, kouzelné panorama, vzácné památky

MORAVA Bílá vína kralují Znojemsku

MORAVA Jaké Svatomartinské víno budeme pít?

ČECHY Mělnické víno ochutnáte spíš na koštu než při vinobraní

ČECHY Vinařství Chateau Mělník znovu nabírá sílu

ČECHY Grébovka, Gröbovka a Havlíčkovy sady jedno jsou

ČECHY Festival vína Český Krumlov

ČECHY Vinaři Hustopečska

RAKOUSKO Loisium, vinařské monstrum

RAKOUSKO Víno, prase, kráva a živiot vinné restaurace Weinbeisserei

RAKOUSKO V Burgenlandu nemá vinařská inkvizice žádnou moc

RAKOUSKO Trilogie Ski Amadé: jídlo, víno, sjezdovky

ITÁLIE Jaká vína zažít v Jižním Tyrolsku?

ITÁLIE Jihotyrolští pijáci jsou patrioti

ITÁLIE Jihotyrolská vinná stezka

ITÁLIE Špek, víno, jablka

ITÁLIE Víno z Jižního Tyrolska

ITÁLIE Jarní vinné slavnosti v Jižním Tyrolsku

ITÁLIE Toskánské rarity, které musíte vidět

ITÁLIE Párování vody a vína

FRANCIE Sdružení nezávislých vinařů Francie v Novém Oldřichově

IZRAEL Víno z Golanských výšin

MOLDÁVIE Chcete ochutnat vína z evropských či kavkazských odrůd?

CHORVATSKO To nejlepší z jižní Dalmácie

ŠPANĚLSKO O vínech ze Španěl

SLOVINSKO Za vínem a lanýži do Slovinska

Jak se připravuje svařené víno?

Tipy na evropskou dovolenou s vínem