Ruské tanky v Karlových Varech 1968
AKTUALIZACE V úterý 21. srpna 1968 mě ráno vzbudila manželka, že prý je načase, když mám dneska volno, abych vyjel s kočárkem a s naší osmiměsíční ratolestí do ulic na procházku. Prý jsem pořád v práci a kluka si ani neužiji. Byla to pravda, dělal jsem v karlovarském špitále, kde byly samé přesčasy a málo volna.
Dělal jsem na chirurgickém operačním sále, kde bylo práce nad hlavu. Zatímco žena přebalovala našeho Roberta a připravovala kočárek, já jsem sedl k snídani a pustil rozhlas po drátě.
Bylo asi půl osmé, když jsem uslyšel tu strašnou zprávu. "Včera dne 20. srpna 1968 kolem 23. hod. večer překročila vojska SSSR, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice ČSSR. Stalo se tak bez vědomí presidenta republiky, předsednictva Národního shromáždění, předsednictva vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a bez vědomí těchto orgánů. V těchto hodinách zasedalo předsednictvo ÚV KSČ a zabývalo se přípravou XIV. sjezdu strany. Předsednictvo ÚV KSČ vyzývá všechny občany republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor, protože obrana našich státních hranic je nyní nemožná."
Manželka se zhrozila a prohlásila, že teď jít na procházku by byl hazard, ale já jí nakonec přemluvil, že se jen půjdu podívat k Hlavní poště a snad se dozvím od lidí, co se děje.
Vyrazil jsem přes park a došel k poště. Už z dálky jsem viděl velký dav lidí, jak strhávají pomocí lana sochu rudoarmějce se samopalem na zádech, která tam byla postavená roku roku 1950. Lidé byli rozhořčení a křik plný nadávek na Rusy se ozýval ze všech stran.
Socha padla, hlava se ulomila a odkutálela. Davu to nestačilo a několik karlovarských občanů začalo do hlavy kopat, až ji shodili vedle mostu do řeky Teplé. Kolem mne se tvořila tlačenice, z níž mi někdo dal trikoloru a pár československých papírových vlaječek. Těmi jsem vyšperkoval kočárek, až si ho začali lidé fotit. K tomu fotili i mě a já se nebránil.
Většina těch fotek se o rok později objevila na Státní Bezpečnosti, jako důkaz mé protistátní činnosti, ale protože jsem si hned na protest proti okupaci nechal narůst vousy a nechal si udělat nový občanský průkaz už z bradou, nebyl jsem k poznání, a tak jsem se vyhnul několikaletému trestu za urážku Sovětského svazu a vandalismus.
Stál jsem u zábradlí před troskami pomníku a z dálky od Skleněného paláce a restaurace Jizera bylo slyšet hukot tanků. Někteří odvážlivci začali stavět z laviček, popelnic a kamenů z pomníku barikádu. Když přijel první tank, lehce na ni najel, přehoupl se a jel dál kolem pošty přes most, jako by se nic nestalo.
Nebylo nic platné, nemohli jsme nic dělat, jen křičet, házet kameny a psát na velké kusy papíru nápisy napůl rusky a česky, aby odtáhli domů. Ti v těch tancích na nic nereagovali a jeli dál.
Pak jsem od uslyšel, že to ještě není všechno, protože Sověti mají namířeno na Kolonádu a můžou zničit proslulé léčivé prameny. To by byl konec Karlových Varů! Nemeškal jsem a horní cestou okolo pošty jsem se rozeběhl i s kočárkem do Sadové ulice a u Vojenského ústavu jsem se dostal na Kolonádu. Tam už bylo mnoho lidí, a když jsem se prodral dopředu, spatřil jsem, jak se začíná tvořit lidský řetěz. Zeptal jsem se jednoho, co se děje a ten mi řekl, že se od Gottwaldovy ulice (dnes Krále Jiřího) a Dřevěné kolonády řítí několik tanků a oni se je pokusí tímto způsobem zastavit.
Postavil jsem kočárek za sloup na Kolonádě a přidal se k nim. Chvilku jsme stáli, když jsme uslyšeli hluk motorů a proti nám vyjely dva ruské tanky. Zastavily se před Ruskou knihou a jejich hlavně a kulomety mířily na nás. Dělaly zastrašovací manévry, jakoby přidávaly plyn, že se na nás rozjíždějí, a pak ho zase ubíraly. Po dlouhých minutách napětí snad dostaly rozkaz k ústupu, protože se otočily a odjely zpátky. Kdyby to nebylo tragické, bylo by to k smíchu. Na budově Ruského knihkupectví, před kterým ještě před chvílí ty tanky stály, byl totiž velký transparent s nápisem: "Sovětská kultura, náš vzor."
Pak se ke mně obrátil můj starší soused v řetězu, pustil mou ruku a řekl: "Měl bys raději odejít, můžou se vrátit a ty jsi ještě mladý a jak jsem viděl, jsi tu i s kočárkem. Na nás starších už tolik nezáleží, ale vy by jste měli žít dál a pak tohle vyprávět svým dětem. Na to, co nám udělali, by se nemělo zapomenout." Na jeho slova si vzpomenu vždy, když vidím bohaté ruské turisty, jak se promenádují po Kolonádě, kterou jsme před nimi a tím i pro ně zachraňovali.
Komunisté na Karlovarsku a Chebsku
Václav Sloup je hajzl. Vždycky jsem si to myslel a myslet budu
Polský kanál: Neúspěšná cesta na svobodu
Jeden malý zapadlý komunistický koncentrák
Za komunisty nemůže slabá paměť, ale nedostatek inteligence
Smuteční oheň za Jana Palacha a Jana Zajíce
Doktor Máj z jáchymovského lágru
Dovětek fotografa Vojtěcha Terbera:
Milý pane Nykl, naše dojmy z toho dne jsou si dost podobně - až na to, že jsem s sebou nemohl mít kočárek pro tehdejší naprostou absenci děti v mém manželství. Já běhal po městě celou noc - kámoš mi to zavolal už kolem půlnoci, nechtěl jsem mu věřit - ale pak jsem otevřel okno (v 8. patře posledního věžáku v Tuhnicich) a už jsem je viděl, ta světélka blížící se pomalu ale nezadržitelně na cestě od Chebu, a slyšel - to řinčivě dunění a rachocení jejich tanků.
Na Dimitrovce se mě jeden ruský oficír zeptal, jak se dostane k norimberskému nádraží! A jiný tankista - když jsem mu nadával do okupantů - odpověděl: "Eto naša zemlja, slovjanskaja!"
Kácení pomníku sovětského vojáka se muselo odehrát poměrně brzo ráno, ale přesnou hodinu už nevím - neměl jsem tenkrát celý den pojem o čase. Nikdy před tím jsem nepomyslel na odchod do ciziny, ale během toho roku po okupaci mi bylo stále jasnější, že mi moje aktivity jen tak neprojdou, že mě to asi bude stát pěkných pár let svobody ne-li krk. Po výslechu na ruské komandantuře v Jaltské ulici jsem se ocitl na listině 40 000 kontrarevolucionářů - šuškalo se, že ti prý skončí na Sibiři. Sice - prý díky Husákovi - tak neskončili, ale to jsem nemohl vědět.
Den po poslední maturitě 1969 (učil jsem tehdy na Střední škole pro pracující v Rybářích a své maturanty jsem nechtěl nechat ve štychu a odejít už před maturitami), tedy 27.června jsem odjel - legálně! - na delší cestu po Evropě, že které jsem se už - varován před začínajícími represáliemi - bohužel nevrátil, resp. vrátil až přesně po dvaceti a půl letech 27. prosince 1989.
V Karlových Varech jsem působil jenom deset let - ale město pro mě byla láska na první pohled. Už tam však raději nejezdím - nesnáším Rusy, kteří se tam roztahují, jako kdyby celé Lázně patřily jim....!. Zdá se mi, že to cítíte podobně. Ten den změnil celý můj život a můj životní plán, proto to se mnou dodnes - o 43 let později, přesně na den, pokaždé zahýbá, když se o tom začne mluvit. Přikládám také několik fotek, všechny moje vlastní - vím ještě, jak jsem ten den běhal a sháněl nový film do mě flexarety a jak jsem byl nešťastný, kdy mi pan Hruška z fotoprodejny na Masaryčce řekl, že je vše vyprodáno. Jinak bych těch obrázků nasekal jistě více.
Diskuse
Diskuze k článku
Včera jako dnes - vzpomínkový optimismus
Vetchý starče, tomu se říká odborným názvoslovím vzpomínkový optimismus. Nemám Ti za zlé, že si to už nepamatuješ, ale rád bych Ti připomněl, jak to tady vypadalo za socialismu a čeho nás Gorbačov pod tlakem USA díky bohu zbavil:
zločinnost - mučení, hrané soudy, justiční vraždy, zastrašování, omezování osobní svobody, střílení po lidech, kteří chtěli opustit komunistické peklo atd...
zlodějny - komouši kradli jako straky a přenesli to na téměř celou společnost (možná byste si ještě vzpomněl na heslo: "Kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu.") Kradlo se všechno od stavebních hmot přes pohonné hmoty a nemovitosti až třeba po šperky po emigrantech nebo vyhnancích
lumpárny - za zmínku především stojí ty největší jako diktatura proletariátu (tj. násilná vláda jedné komunistické strany nad všemi ostatními), vyhnání sudetských Němců (násilné vystěhování národa z Československa a krádež jeho majetku), pronásledování církve a věřících (a vše co s tím souvisí včetně vražd, vězení, uranové doly, krádeže majetku a chátrání kostelů, klášterů a dalších nemovitostí)
miliardové rozkrádání státu přičemž není na důchody a zdravotnictví - měnová reforma, protože už nebylo kde brát
někteří chcípají pod mostem a nebo nemají na léčbu - zahraniční léky se sem nedostaly anebo jen nelegálně pod rukou, ideoví nepřátelé režimu jsou vystěhováni do nevyhovujících domů, zdravotnictví funguje jen na úplatky a známosti
...atd, ...atd...
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 27.8.2014 18:14
Včera jako dnes
Svatá pravda, je vidět že se ještě najdou ti co mají "všech 5 pohromadě". Kdyby to tehdá Gorbačov nepustil z ruky, tak by se tu mohlo bojovat za co chcete a možná by to tu tak nevypadalo jak to dnes vypadá /zločinnost,zlodějny,lumpárny,miliardové rozkrádání státu přičemž není na důchody a zdravotnictví, někteří chcípají pod mostem a nebo nemají na léčbu..../. Krom toho, najděte si vyjádření Gorbačova k dnešní situaci nejen na Ukrajině a co mu Bush tehdá slíbil podáním ruky.
- Autor Vetchý stařec
- Datum a čas 27.8.2014 15:44
Včera jako dnes
No - nic novýho pod sluncem. Tehdy rusáci v česku, dnes češi v Afganistánu či Syrii pod NATO. Za ty roky se prostě ve světě vůbec nic nezměnilo. Vždy jde jen o to, jaká se tomu dá "ušlechtilá" nálepka a jak se to okecá.....
- Autor Honza
- Datum a čas 27.8.2014 11:33
Vánoční trhy v Praze 2024
Německo AKTUÁLNĚ 2024
Může se hodit
Nejčtenější články
Dolomity a Julské Alpy 2024
Český ráj AKTUÁLNĚ 2024
Continental Divide Trail: 4300 kilometrů dobrodružství po Spojených státech
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Betlémy - výstava | Karlovy Vary, muzeum | 20.11.-19.1. | 20.11. | |
Chráníme divočinu - přednáška | Praha, Klub cestovatelů | Přednáší Anežka Straková a Jan Berounský | 25.11. | 18:30 |
Historie a současnost požárů - přednáška | Jilemnice, Krkonošské muzeum | Přednáší Jakub Morávek | 26.11. | 17:00 |
Muču Kiš - diashow | Praha, Kayak Beach Bar | Přednáší Radoslav Groh | 27.11. | 19:00 |
Něha Himaláje - diashow | Nymburk, Sokol | Přednáší Jan Tráva Trávníček a Petr Jan Juračka | 27.11. | 18:00 |
Křišťálová zahrada - výstava | Praha, Botanická zahrada | 15.11.-2.2. Skleněné sochy Pačinek | 28.11. | |
Boot - veletrh | Německo, Berlín | 28.11.-1.12. Lodě | 28.11. | |
Vánoční výstava | Praha, Betlémská kaple | 28.11.-2.1. | 28.11. | |
Jamajka - diashow | Pardubice, Východočeské muzeum | Přednáší Lenka a František Kadlecovi | 28.11. | 18:00 |
Ptačí svět očima fotografa - diashow | Vrchlabí, Krtek | Přednáší Tomáš Grim | 28.11. | 18:00 |
Diskuse
PTP se pozdeji zmenily v ... | Michael Beranek, 25.11.2024 9:42, 11 příspěvků |
půl pravdy | Honza, 24.11.2024 10:02, 11 příspěvků |
půl pravdy | Střelec, 23.11.2024 18:19, 11 příspěvků |
Doplnění | Honza, 22.11.2024 15:07, 6 příspěvků |
když hoří pod plechem | Lukas B., 21.11.2024 14:39, 5 příspěvků |
nasrat@hovno.ch | pikovoda, 21.11.2024 11:28, 5 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Honza, 20.11.2024 23:57, 11 příspěvků |
plechovka pohoda | Honza, 20.11.2024 23:44, 5 příspěvků |
plechovka pohoda | Huze, 20.11.2024 16:28, 5 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Kuba Turek, 19.11.2024 13:14, 11 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Podzimní školení Akademie... | Horydoly , 21.11.2024 16:23 |
Cestování v digitální éře | Horydoly , 21.11.2024 16:10 |
Regionální muzeum Mělník | Horydoly , 19.11.2024 18:24 |
Svatba | Horydoly , 18.11.2024 14:12 |
Litr balené vody obsahuje... | Horydoly Open, 6.11.2024 23:42 |
Podzim ve Velkých Karlovi... | Horydoly , 6.11.2024 2:28 |
Metropolitní trail Motols... | Horydoly , 1.11.2024 0:17 |
Das war der Cybathlon 2024 | Horydoly , 30.10.2024 23:53 |