Černí baroni bez legrace
PTP (pomocné technické prapory) byly zvláštní vojenské jednotky zřízené v 50. letech minulého století ministerstvem obrany, do kterých zařazovala Komunistická strana Českosvenska mladé muže nepohodlné režimu. Příslušníci PTP sloužili beze zbraně, byli ubytovaní v lágrech, pracovali na stavbách - v kamenolomech, dolech a lesích. Stálá persekuce byla vykonávána formou vojenských rozkazů nebo prodlužováním služby ze dvou až na čtyři roky.
Výrazy pétépáci a černí baroni byly po roce 1953 běžně používány pro vojáky technických praporů (TP) a vojenských pracovních jednotek (VPJ), později dokonce i pro ženisty.
Důvodem bylo, že vojáci základní služby v těchto útvarech nosili černé výložky a zároveň byli kupodivu za svoji práci placeni, kdežto vojáci ostatních složek armády dostávali v základní službě jen mizivý žold.
Jak jsme zmagořili četaře
Odloučená část Komárenského praporu PTP v Bratislavě byla od roku 1950 jedinečnou raritou mezi vojáky s černými výložkami. Začalo to tak, že po dlouhých lékařských procedurách nás asi 160 nemocných a neschopných důlních prací poslali do Komárna za trest, že jsme si dovolili marodit. Odtud nás rozeslali na stavby po celém Slovensku. Nakonec nás 20 mužů nemohlo dělat ani na stavbách, a tak se tahle parta marodérů ocitla v kanonýrských kasárnách na kraji Bratislavy, kde jsem dělali ve skladech a dílnách. Tam se opravovaly vozy z celé republiky.
Hlavní bylo, jak nám na velení posměšně řekli, že v baráku je marodka a tak budeme mít doktora při ruce. Byli jsme opravdu extra parta, revmatici, astmatici, jeden měl kratší nohu, další chromou ruku, jeden byl hluchý a další koktavý a ten když vyprávěl, jak se dostal k PTP, bylo veselo: "Ttto měmě tty vvoli, ssstarrrosta aa tttajemmmník, chchtělli přepřessvěčičit do JJZZDé a jjá jjim chchtěl řříct žeže ssou blbý, aale ppři ttom – bbb – ssem se zzasssek a nnemoh ddál, ttak ssemm jjim ddal ppřes dddržku a vloni zz ttohho ppak mmarroddovalli."
Dál tu byl nervák Eman, postrach důstojníků od bojových jednotek. Když ho zastavili, že je nepozdravil, chytil jednoho z nich za klopy, vyzvedl ho do vzduchu a začal s ním třást : "Neser mě, já mám papíry na hlavu, že jsem blázen a když tě tady ztřískám, nic se mi nestane!"
Možná mezi námi bylo i pár šikovných simulantů, ale to bylo vojenské tajemství. Horší bylo, že se dělalo za malý žold a cigarety, tehdejší nejlacinější Detvy. Říkali jsme jim hřebíky do rakve. Byla hrozná bída, byli jsme nejchudší PTPáci v republice. Odpovídalo tomu i oblečení. Měli jsme jen jedny vycházkové šaty pro dva lidi a pracovní hadry z různých kusů sešité. Košile byla šedá, tričko, kabát a lodička byla modrá, plátěná po německém wehrmachtu. Kalhoty byly rajtky, nebo šortky po německém Afrikakorpsu, šněrovací boty a spinky přes kalhoty.
Ale mělo to jednu výhodu. Když jsme vykládali rozbité vozy z vagónů na nádraží, kolemjdoucí si mysleli, že jsme trestanci, a házeli nám potajmu cigarety a svačiny. Byl tam také s námi důstojník, co přebíral papíry od nákladů a lidé si mysleli, že nás hlídá. Taky jsme svého času obdělávali posádkovou zahradu, vytvořenou z fotbalového hřiště, ale měli jsme malé výnosy. Zelenina se totiž prodávala přes plot paničkám, co si pro ni jezdily s kočárky. Hlavní zahradník to zažaloval a bylo po kšeftu.
Také se tam přerovnávaly a skladovaly postroje na koně, sedla, opratě a podkovy. Jeden selský synek z Hané, když se dostal na dovolenou domů, táhnul sebou vždy do vlaku balík, div mu to ruku neutrhlo. Stejně to nebylo na nic, protože je i s rodiči za čas vystěhovali jako kulaky. Ty vagóny jsme vykládali hlavně v neděli, a tak jsme šli za doktorem, aby nám vymohl, že když děláme v neděli, máme mít volno v pondělí.
Před okny naší světnice bylo komandýrské cvičiště, kde ještě učili nováčky jezdit na koních. Vypozorovali jsme, jak jeden četař instruktor zařizoval, že ti mlíčňáci padali do vodního příkopu. Měl na to vycvičenou kobylu tak, že na tiché hvízdnutí prudce zastavila a bažant ji přeletěl přes hlavu do vody a ještě dostal vynadáno. Četař se pak předváděl v sedle a ukazoval, jak se správně jezdí. Tak jsme pootevřeli okno, a když se zase předváděl na kraji příkopu, hvízdlo se a byl ve vodě. Vylezl ven s vytřeštěnýma očima, nakopl koně, ale hrdinně nasedl a po dalším hvízdnutí byl ve vodě zase. To už mu došlo, že to není jen tak, přiběhl k vyjeveným vojákům a strašně se na ně rozeřval, až z toho začal chraptět. Oni neměli ani tušení co se děje. Byli z toho ježdění stejně úplně nešťastní, protože byli v civilu buď krejčí, ševci, nebo úředníci.
Když jsme se pak ptali důstojníka, proč nedají ke koním raději sedláky, řekl nám, že kdyby tihle za války padli, nic se nestane a sedláky pak můžou dát ke kobylám od pěšáků vždycky.
Druhý den měl už četař od jezdectva jinou partu a my jsme čekali u přivřeného okna. Když zase na naše písknutí dvakrát spadl, ztratil hlas úplně. Nechal si přivést jiného koně a nováčci už do vody nepadali. Takže my, nespolehliví PeTePáci, jsme pomohli vojákům ve zbrani k lepší vojně!
Podle barvitého vyprávění starého trempa Honzy Ledňáčka Placka ze Sokolova sepsal Ladislav Frank Nykl. Oba jsou již na pravdě boží.
Levičácké totality nacismus a komunismus
1917 Hoši od Zborova: Legionáři proti Rudým
1938 Žijí mezi námi ještě Židé?
1940 Milion zavražděných Židů, Poláků, Cikánů, Sovětů
1941 Vzpomínky sochaře Antonína Nykla na Mauthausen
1944 Vyvraždění terezínského rodinného tábora
1944 Malý eficientní koncentrák Mauthausen
1945 Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka
1945 Schindlerův seznam
1945 Američané nabídli zajetí. Rusové kulku do týla.
1945 Sověti postříleli vlastní lidi
1945 Kdo byl generál Vlasov? Hrdina nebo zbabělec?
1946 Německá nacistka ze západočeského zapadákova
1948 Železná opona
1949 Památník Vojna u Příbrami
1950 Americký brouk mandelinka bramborová
1951 Vlak svobody z Aše do Selbu
1951 Památník na bitvu u Sokolova
1952 Ježíšek není a dárky nosí Děda Mráz
1952 Bedřich Reicin roztáčel kola komunistických dějin
1953 Doktor Máj z Jáchymovského lágru
1955 Za komunisty nemůže slabá paměť, ale nedostatek inteligence
1956 Ivan Stěpanovič Koněv utopil v krvi Budapešť
1957 Ptení u Prostějova: Je strach žít!
1959 Česká socha vítá v Mauthausenu
1961 Berlínská zeď
1961 Prožil jsem socialismus v Karlových Varech
1963 Jeden malý zapadlý komunistický koncentrák
1968 Ruské tanky v Karlových Varech 1968
1968 Likvidace inteligence v roce 1968
1969 Jan Zajíc se upálil pro svobodu
1970 Smuteční oheň za Jana Palacha a Jana Zajíce
1972 Malý příběh jedné pozvánky
1980 Komunistka, milenka, demokratka Jana Nagyová (Nečasová)
1988 Polský kanál: Neúspěšná cesta za svobodou
1989 Bourali jsme vesele zeď z betonu a ocele
1992 Díky za Rudé Krávo!
Diskuse
Diskuze k článku
PTP
Tvůj známý zedník byl asi někde jinde na vojně než si myslíš. PTP pro politicky nespolehlivé vojáky fungovaly 1950 - 1954 a po Stalinově smrti byly rozpuštěny.
Tady to máš přesně popsané Pomocný technický prapor
INU
Nevím jak ta 50 leta, ale vím, že koncem 60let se do oněch PTP hrnuli (znám u nás jednoho, co se tam dostal jako zedník protekcí dobře postavenoho tatíka). Nemuseli blbnout 2 roky, makali a ještě nějaký ten obolos dostali. A nakonec - jedni to museli prožívat a jiní si z toho udělali karieru. Prostě stále platí onen okřídlený termín "Chléb a hry" jako v každé době, tu dnešní nevyjímajíc....
- Autor Honza
- Datum a čas 18.11.2024 08:37
Zimní slunovrat začíná opravdovou zimu a vrací nám světlo
Bruslení v Praze 2024/2025
Může se hodit
Nejčtenější články
Krkonoše AKTUÁLNĚ 2024
Oblíbený historický podcast Přepište Dějiny poprvé živě v Příbrami
Ring of Fury: Známé osobnosti vstupují do arény skutečného sportu!
TEST Columbia Geoterra OutDry LTR
Vánoční trhy v Praze 2024
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Polabské vánoční trhy | Lysá nad Labem | 6.-22.12. | 22.12. | |
Zpívání na Radničních schodech | Praha, Hradčanské n. | 24.12. | 15:00 | |
Striezelmarkt - vánoční trh | Německo, Drážďany | 27.11.-24.12. | 24.12. | |
Štědrovečerní zpívání | Pardubice, Pernštýnské náměstí | 24.12. | ||
Zpívání u vánočního stromu | Kněždub | 24.12. | 00:00 | |
Lužnice - vánoční jízda
|
Suchdol | Pořádá Vodácký klub Suchdol nad Lužnicí | 25.12. | 10:00 |
Živý betlém | Praha, Hostivař | 25.12. | 17:00 | |
Memoriál Alfréda Nikodéma - otužilci | Praha, Slovanský ostrov | 26.12. | ||
Parní vlaky do Harrachova | Kořenov | 28.-30.12. | 28.12. | |
Vánoce na statku | Turnov, Dlaskův statek | 1.-30.12. | 30.12. |
Diskuse
Что реально происходит в ... | Veronatio, 22.12.2024 13:44, 2 příspěvky |
Что реально происходит в ... | Veronawlm, 22.12.2024 13:39, 1 příspěvek |
резюме девушки на работу | Thomastains, 22.12.2024 13:15, 14 příspěvků |
Juke-joint into the count... | GregoryFus, 22.12.2024 13:10, 1 příspěvek |
INU | Honza, 22.12.2024 10:16, 3 příspěvky |
Venkovní fitness / workout | Honza, 21.12.2024 13:18, 2 příspěvky |
INU | Kuba Turek, 20.12.2024 22:48, 3 příspěvky |
INU | Honza, 20.12.2024 13:44, 3 příspěvky |
Nejenom 90´s | PK, 20.12.2024 11:47, 1 příspěvek |
co by člověk pro ženu neu... | Horydoly - Andrea Černá, 18.12.2024 11:34, 2 příspěvky |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Velké Karlovice zahájí se... | Horydoly , 13.12.2024 23:29 |
Žáčková opouští Valachy | Horydoly , 13.12.2024 23:01 |
Šimůnek končí ve Forbesu | Horydoly , 13.12.2024 22:57 |
Holiday World | Horydoly , 13.12.2024 10:41 |
Re: Pražský veletržní areál | Horydoly , 13.12.2024 10:40 |
Pozvánka na Valnou hromad... | Horydoly , 6.12.2024 11:03 |
Běžecké závody 2025 | Horydoly Open, 4.12.2024 10:37 |
Advent České Budějovice | Horydoly , 3.12.2024 10:16 |