Elektrické harakiri?
V elektrifikovaném dopravním segmentu jezdí osobní i nákladní elektroauta, elektromotocykly, létají elektroletadla, šlapou elektrokola a jezdí vlaky poháněné elektromotory. Elektromobilita ovšem zatím není uspokojivě vyřešena. Odkud vezmeme energii na elektrifikaci veškeré dopravy?
Elektromobilita je v pořádku. Jen nad ní visí nadále otázka, odkud budeme brát elektrickou energii v budoucnosti.
Tepelné elektrárny jsou jedna po druhé rušeny.
Také atomové elektrárny (na světě je v 31 zemích asi 450 atomových elektráren) by měly být v budoucnosti z části odstaveny (s výjimkou Francie, kde 85 % elektrické energie je vyrobeno právě v nich).
Vodní elektrárny (voda je nejstarším pramenem regenerativní energie) se s výjimkou Norska, Francie a Švýcarska nepodílejí z příliš velké části na výrobě elektrické energie.
Větrné elektrárny, ano, ale kdo má možnost jako Německo vytvořit pole těchto točících se a šeptajících lopatek upevněných na vysokých sloupech někde uprostřed moře daleko od břehu, kde to nikoho neruší? Nikdo nechce mít podobný aparát na zahradě, málokdo s pohledem na točící se vrtuli na obzoru je ochoten akceptovat estetické narušení krajiny. Ochránci zvířat zdvihají hlasy kvůli zabitým ptákům. Navíc ne každý stát má dostatek regionů s odpovídajícími větrnými podmínkami.
Solární kolektory potřebují pokud možno trvale svítící slunce a střední Evropa není Sahara.
Elektroauto osobní a nákladní
Vývoj přinesl zlepšení účinnosti elektromotoru, který oproti pístovému motoru vzhledem k emisím je na tom velice dobře. Je efektivní, ale elektroauto, jak se zdá, není zatím ideálním přibližovacím prostředkem.
I elektroauto se nepřímo podílí na emisích CO2. Nesmíme zapomenout na výrobu elektrické energie, která se z části vyrábí pomocí tepelných a paroplynových elektráren. Čína loni schválila výstavbu dalších uhelných elektráren o kapacitě 36,9 GW. Při výrobě bateriového článku dochází k neuvěřitelně vysoké emisi CO2, odhaduje se přibližně 7 až 15 tun.
Na výrobu baterie je potřeba tolik energie, že malé úsporné auto by za pomoci této energie mohlo ujet 200 000 km. Dnešní lithiové baterie (za tento vynález byla udělena Nobelova cena) jsou znatelně lepší než většině čtenářům známé olověné baterie.
Ovšem dobývání materiálů, z nichž jsou tyto nové baterie vyrobeny, je spojeno s problémy. Jejich výskyt na zeměkouli je omezen. V Chile vyschly velké plochy půdy, protože je potřeba obrovské množství spodní vody při vymývání lithia. V Kongu děti za nejhroznějších podmínek dobývají kobalt.
Baterie je nejdražší součást elektroauta, její cena může dosáhnout až poloviny ceny nového vozu. Po pár letech je potřeba baterii vyměnit. Likvidace baterií není uspokojivě vyřešena. V mnoha případech jsou vyšeptalé baterie rozdrceny a ve vysoké peci spáleny. Při tom vznikají jedovaté páry. Cena skutečné ekologické recyklace baterie je totiž vyšší, než stála její výroba.
Nevýhodou elektroauta bude všeobecný nedostatek elektrické energie – kdyby veškeré automobily ve Švýcarsku byly poháněny elektrickým proudem, tak by bylo potřeba zvýšit výrobu elektrické energie o 25 %. Dalším gordickým uzlem je nedostatečná síť míst, kde by se dala elektroauta nabíjet. Velice řídká externí síť zatím nezaručuje aby si člověk při nějaké jízdě bez problému v každém koutě státu baterii dobil. Celkem malý dojezd elektroauta se ještě zmenší v zimních a letních měsících, když je horko nebo zima.
ČESKÁ ZKUŠENOST: Jak jsem celý týden nabíjel elektromobil
A teď si představme situaci kdy se k večeru všichni se svými elektroauty vrátí domů. Někteří ve vlastní garáži napíchnou auto do zásuvky, jestliže garáž mají, jiní jestli seženou ve svém městě parkovací místo před domem (což není tak samozřejmé), spustí kabely z oken ke svým elektricky „vyprázdněným“ autům. V tomto případě se musíme zamyslet nad nebezpečím lokálního přetížení elektrické sítě a tím nad stabilitou celého elektrického systému.
Existující elektrická síť není na něco podobného stavěná, domy nemají dostatečně silné napájecí kabely. Někdy pomalé nabíjení potřebuje více hodin k úplnému nabití baterie a závisí jak na pramenu energie, na průřezu napájecích kabelů tak na nabíjecím systému auta.
Jak toto všechno konstrukčně a finančně zvládne třeba Švédsko, jehož vláda rozhodla, že od roku 2030 se v tomto státě nebudou prodávat žádná nová auta s benzinovým nebo naftovým motorem, je mi záhadou. Také Norsko, Dánsko chtějí udělat co nejdříve tento krok, Anglie, Island a Francie chtějí brzy následovat.
REDAKČNÍ TEST: Kia e-Soul, malé velké elektroauto
Samotný elektrický motor je eficientní, ale pokud jím pohybujete auto, které bude o desítky kilogramů těžší než auto nelektrické – a za předpokladu, že energie vzniká nepříliš ekologicky a že výroba elektrického auta je znatelně náročnější než výroba auta s motorem pístovým, je otázkou na kolik se elektroauto vyplatí ekonomicky a ekologicky.
Údajně nižší provozní náklady jsou obtížnou otázkou pro stovky vědců a vynálezců už jenom vzhledem k hmotnosti elektroauta.
Auto se spalovacím motorem si dnes může skoro každý dovolit, tato auta dnes jsou velice úsporná vzhledem k pohonným látkám a časem se staly také čistějšími. Dlouhověkost a a zachování hodnoty elektroauta je jednou z otázek, kterou se zabývá honorární profesor Technické univerzity ve Vídni Friedrich Indra a konstatuje, že kapitál použitý a vložený do klasického automobilu může být využit déle než u elektroauta, jehož baterii je po několika letech nutné draze vyměnit. V dnešní době, pro spoustu lidí finačně prekérní, dojde spíše k tomu, že lidé budou používat kvůli nákladům své klasické auto déle.
Někteří politikové vyžadují od automobilek nové baterie, které jsou lehčí, levnější a které vydrží tak dlouho, jako sám klasický automobil - což je zatím věcí nemožnou. Ekologický tlak na výrobce aut možná docílí toho, že místo ropy se začnou používat syntetická paliva. Také by se měly chytré hlavy vyjádřit k problémům elektrosmogu, stejně jako se elektrosmog spojuje třeba s mobilem.
Není třeba zdůrazňovat některé další nevýhody týkající se elektroauta, ty si uvědomuje každý: malý dojezd, tichý provoz, který je paradoxně nebezpečný pro chodce, obtíže s efektivním a levným dobíjením, a pak hlavně vysoká pořizovací cena, kterou je obtížné v smysluplné době amortizovat.
E-motobike, motorka se zástrčkou
I výrobci motocyklů se vezou na této elektrovlně, i když ve světě motocyklů je elektrický pohon stále velkou zvláštností. Fandové motocyklů mají dost omezený výběr. Za poslední léta jsou zajímaví čtyři velcí výrobci, kteří se ukázali na trhu.
V první řadě je to kalifornská značka Zero (Zero DS (DSR), Zero SR/S, Zero FXS), která prodává řadu elektromotocyklů. Na druhém místě je to známá firma Harley-Davidson (Live Wire). Třetí je rakouská značka KTM (KTM Freeride X – EC), která se soustředila spíše na malé lehké motocykly. Také italská firma Energica z Modeny se pokouší prosadit se na tomto celkem dost obtížném trhu.
U všech výrobců bojují konstruktéři oproti klasickému motocyklu s malým dojezdem elektromotocyklů (přibližně 200 km), s problémy kde a jak rychle dobíjet, a s životností akumulátoru, resp. s jeho ekologicky drahou recyklací. K těmto faktorům se připojuje malá flexibilita, čili nutnost dobře plánovat, kam pojedu a kde budu dobíjet.
Všichni výrobci zjistili, že se nedá prodat jenom atraktivní design. Elektromoto potřebuje výkonné akumulátory a v tom je háček – baterie musí být pokud možno lehká, vysoce výkonná a objemově a hmotnostně malá. Cena akumulátoru pak dělá z motorky výjimečný vehikl, který ve všech případech stojí o mnoho více než malý automobil se spalovacím motorem. A tak je to pořád špás jenom pro bohaté.
ELEKTROKOLOBĚŽKY: Elektrická koloběžka Hugo a BMW Mini Citysurfer concept a Elektrokoloběžky v Německu patří jen na silnice
Dá se létat elektricky?
Dá. Učitel létání Marco Buholzer (4500 letových hodin) je prvním instruktorem ve Švýcarsku, který učí létat lidi bez emisí na elektrickém letadle Pipistrel Alpha. Na letišti Schänis stojí v dřevěném hangáru dvousedadlové letadlo.
Odtud stoupá do oblak bez hluku 550 kg lehké, moderní letadlo, které stojí 200 000 švýcarských franků. Bylo postaveno ve Slovinsku. Pohání ho 60kilowattový elektrický motor. Nos přihlížejících netrápí zápach spalin ani leteckého benzinu. Podle Buholzera jsou provozní náklady poloviční, než kdyby létal se spalovacím motorem. Energie 20 kWh stačí na hodinový let. Buholzer věří, že létání s elektrickými letadly se jako hobby v soukromém segmentu létání prosadí. Dolet tohoto elektrického letadla je zatím 100 km, což není mnoho.
Ale i v této části popisu tohoto pokročilého pohybu člověka narazíme na známé problémy: Je elektrická energie ekologická a odkud jí dostatek vzít? Jak ekologicky recyklovat akumulátory? Nehledě na vysokou cenu, krátký dolet e-letadla a jeho amortizaci vzhledem k ceně.
ADRENALIN VE VZDUCHU: Elektrifikovaný wingsuit létá s podporou BMW
Hurá, koupíme si elektrokolo
O elektrokolech se v mediích píše hodně a dost často. Elektrokolo představuje totiž pro mnohé produkt na kterém se dá docela dobře vydělat. A tak jsou v reklamních textech uvedeny desítky argumentů proč by si jednoduchý smrtelník měl elektrokolo koupit. Reklamní tvrzení o výhodách elektrokol jsou spíše cílená na zvýšení obratu prodejců.
Nějak se opomíjí uvést jisté zádrhely, které s elektrokolem souvisí. V článcích opěvujících elektrokola nikdo nepíše, že četnost těžších a smrtelných úrazů u elektrokola je prokazatelně vyšší. Statistika osvětluje, že na elektrokolech je prakticky dvakrát tolik těžkých úrazů než na kole běžném.
V roce 2019 se prodalo ve Švýcarsku kolem 133 000 elektrokol proti roku 2014, kdy se jich prodala asi třetina. Úrazovost se za pět let zdvojnásobila. Průměrný majitel elektrokola je ve Švýcarsku 53,5 roku starý, čtvrtina z nich jsou ještě starší penzisté. Smrtelná nehodovost na elektrokole se zvýšila, protože si je kupují často z velké části lidé v pokročilém věku, když je jim pohyb na normálním kole příliš obtížný.
DOPRAVA VE MĚSTĚ: Elektrokolo nebo skládačka?
A tak člověk najednou sedí na mnohem rychlejším vehiklu a nemá dostatečnou rutinu na jeho ovládání. Elektrokola totiž dosahují dost vysokých rychlostí (E-Bike 25 km/hod, Pedelec až 45 km/hod). Často bývá podceněna rychlost elektrokola a té odpovídá znatelně delší brzdná dráha. Ve městech jsou kritickými místy křižovatky, ostré zatáčky anebo zastavení před semafory.
U elektrokola je akumulátor / baterie nejslabším a nejkontroverznějším konstrukčním článkem celého systému. Vydrží průměrně 1000 nabíjecích cyklů. Kde ho nabíjet? Ne každý má garáž, a tak se mnohdy kolo stěhuje nahoru v domě do patra, dole by bylo oblíbeným cílem lapků, protože hodnota elektrokola může být vysoká. Nejdražší model Stromer stojí ve Švýcarsku kolem 12 000 CHF, to je v přepočtu asi 280 000 Kč.
Do patra nést elektrokolo není žádná procházka po rozkvetlé louce. Elektrokolo je těžší než klasické kolo, váží 20 až 30 kg. A teď ho dávej nahoru na střechu auta, to sedmdesátiletá babička těžko zvládne. Kdo jede někam na velotúru, musí pečlivě zvážit, kde v cíli svého snažení akumulátor kola dobije a jestli je to vůbec možné.
Servis u elektrokola musí být vždy proveden specialistou a to s velkou pravidelností. Není zadarmo. Pro mnohé hraje dost velkou roli dojezd elektrokola. V mediích, které rozezvučely tamtamy pro elektrokola, se nedočtete, že akumulátor může také explodovat. Před časem došlo v obci Onex nedaleko Ženevy k požáru, jehož příčinou byla baterie a její exploze při dobíjení. Podobný požár vzniknul v sousední vesnici Lancy. Také ve švýcarském městě Winterthur se v obchodě se sportovními spotřebami vznítil akumulátor a způsobil požár se škodou za půl miliónu švýcarských franků.
V Holandsku, v typické zemi přátel kola, se pracuje na celkové změně infrastruktury cyklostezek v příměstských oblastech a sídlištích. Je tendence omezit výkon prodávaných elektrokol – tedy nepřímo jejich rychost, a projednává se, jak omezit jejich celkový počet.
Bylo zjištěno že klasické kolo jedoucí rychlostí 15 km/hod ujede za 5 vteřin 21 metrů, E-bike s rychlostí 25 km/hod 35 metrů a pedelec za stejný okamžik ujede 63 metrů. Zvýšená nehodovost se spojuje s vyšší rychlostí. Klasické kolo zabrzdíte za 9 metrů, e-bike za 17 metrů a u pedelec potřebuje k zastavení čtyřicet metrů.
Při těchto rychlostech ještě sledovat a obsluhovat display na řídítkách je dost obtížná věc. Dokonce se uvažuje o zavedení řidičského průkazu pro jezdce na elektrokolech. Cyklista by měl mít povinné doplňky, jako je ochranná přilba a reflexní vesta. Také se zvažuje, že pro adepty na běžný řidičák by se zařadila část výuky, která zdůrazňuje existenci a nebezpečnost elektrokol.
RADY DO OBCHODU: Jak vybrat elektrokolo?
A tak možná v budoucnosti zatím zůstane platné následující evangelium: "Kdo chce udělat něco pro životní prostředí a pro okolní svět, by měl točit pedály klasického kola. A jezdit bez motorku dělá člověka fit."
Negativní zprávy o elektrokolech:
Muže s elektrotříkolkou pořejelo auto v Uhříněvsi
70letý elektrocyklista se srazil s autem u Horní Plané
Spadl z elektrokola u Nové Bystřice a úraz byl smrtelný
Smrtelná statistika ne elektrokolech ve Švýcarsku
Švýcaři elektrokolům příliš nefandí
Elektrokola nejsou podle Švýcarů výhodná
7 bodů pro akumulátor vašeho elektrokola
Elektrokola jsou pořád moc drahá
Pořídit si elektrokolo není out
Nevrátíme se do doby pře sto lety
Má elektromobilita smysl? Žádný z vědců a specialistů, kteří se věnují této sféře, bohužel nezná správnou odpověď. Deset milionů elektroaut by znamenalo dodatečnou poptávku po elektřině ve velikosti 30 TWh. A co budou potřebovat další elektrospotřebiče ze sféry mobility?
Všichni hovoří o elektromobilitě, žádný ale nemá adekvátní řešení pramenů elektrické energie.
To snad jako protiváhu oželíme elektrický vysavač, elektrický holicí strojek, myčku na nádobí a omezíme provoz telefonů, tabletů a laptopů?
Diskuse
Diskuze k článku
INU
Všichni příznivci elektroaut a dopravy argumentují ekologií a životním prostřrdím. Sice správně, ale vědí že náprava je někde jinde, a vesměs jim jde jen o kšefty a ekonomii průmyslu. A sice je to v omezení provozu aut jak nákladních , tak i osobních jak je to jen možné a přesun na koleje. Vhodný zdroj el, energie zatím není a asi ještě dlouho nebude, (To by nám ho museli nějací UFONI dodat), Pro čistější provoz ve městě snad jen používání hybridů, či oněch lehkých vozítek, ale zaručeně ne ony velké či malé i "sobní" náklaďáky.
- Autor Honza
- Datum a čas 26.3.2023 23:53
Odkud vezmeme energii na elektrifikaci veškeré dopravy?
V elektrifikovaném dopravním segmentu jezdí elektroauta, elektromotocykly, létají elektroletadla, šlapou elektrokola a jezdí vlaky poháněné elektromotory.
Elektromobilita ovšem zatím není zatím vyřešena.
Odkud vezmeme energii na elektrifikaci veškeré dopravy?
Atomové elektrárny by měly být v budoucnosti z části odstaveny (s výjimkou Francie, kde 85 % elektrické energie je vyrobeno právě v nich), vodní elektrárny (voda je nejstarším pramenem regenerativní energie) se s výjimkou Norska, Francie a Švýcarska nepodílejí z příliš velké části na výrobě elektrické energie,větrné elektrárny, ano, ale kdo má možnost jako Německo vytvořit pole těchto točících se a šeptajících lopatek upevněných na vysokých sloupech někde uprostřed moře daleko od břehu, kde to nikoho neruší? Solární kolektory potřebují pokud možno trvale svítící slunce a střední Evropa není Sahara.
Všichni výrobci elektro produktů zjistili, že se nedá prodat jenom atraktivní design. Elektroauto, moto nebo kolo potřebuje výkonné akumulátory a v tom je háček – baterie musí být pokud možno lehká, vysoce výkonná a objemově a hmotně malá.
Veškeré produkty představují produkt na kterém se dá docela dobře vydělat. A tak jsou v reklamních textech uvedeny desítky argumentů proč by si jednoduchý smrtelník měl elektroprodukt koupit.
Nějak se opomíjí uvést jisté zádrhely, které s tím souvisí.
Má elektromobilita vůbec nějaký smysl? Žádný z vědců a specialistů, kteří se věnují této sféře, bohužel nezná správnou odpověď. Deset milionů elektroaut znamená dodatečnou poptávku po elektřině ve velikosti 30 TWh. Všichni hovoří o elektromobilitě, žádný ale nemá adekvátní řešení pramenů elektrické energie.
To snad jako protiváhu oželíme elektrický vysavač, elektrický holicí strojek, myčku na nádobí a omezíme provoz telefonů, tabletů a laptopů?
- Autor Michael Beranek
- Datum a čas 25.3.2023 20:09
A co nas Nemecky soused ?
V roce 2000 Německo se vydalo na cestu nové výroby electricke energie ENERGIEWENDE. Skoro 20 let Starý systém stál vedle něj, téměř neporušený, ale misto aby byl postupne vyrazen z provozu, udržel si téměř 85 procent čisté výrobní kapacity v roce 2019.
Proč si Německo musí zachovat starý systém? No, aby uspokojilo poptávku v noci, oblačných, a klidných dnech !
Udržovat dvojitý systém výroby elektrické energie stojí Německo hodně. Průměrné náklady na elektřinu v německé domácnosti se od roku 2000 zdvojnásobily. Do roku 2019 musely domácnosti platit 34 amerických centů za kilowatthodinu, ve srovnání s 22 centy za kilowatthodinu ve Francii a 13 centů ve Spojených státech a 9 centů v Kanade !!!
Můžeme měřit tak či onak, ale otázka je stejná: jak daleko Energiewende posunula Německo ke konečnému cíli dekarbonizace? V roce 2000 země získala téměř 84 procent své celkové primární energie z fosilních paliv; tento podíl klesl na přibližně 78 procent v roce 2019. Pokud by to pokračovalo dále, míra poklesu znamená že fosilní paliva, by v roce 2050 stále poskytovala téměř 70 procent dodávek primární energie v NĚMECKU !!! Neni to zadarmo, Nemci plati a Angela se vyhriva na slunicku Globalniho Oteplovani!
Proto se Němci tak zoufale snaží dokončit "Northstream" plynovod z Ruska aby jejich úhlové elektrárny mohly změnit palivo a dostat Certifikát "CO2 FREE".
- Autor George
- Datum a čas 15.3.2021 00:05
Mýty a pověry staré doby
Průměrný nájezd aut v provozu je u nás 20 - 30 tisíc km/rok. Na to se ptáte?
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 27.2.2021 19:41
Mýty a pověry staré doby
Je evidentní, že jako obyčejný elektrikář nedokážete spočítat vůbec nic.
Na ten výpočet vám pořád schází dve neznámé, které benevolentně přehlížíte. V momentě že je do rovnice dosadíte, nikdy už ten výsledek nevyjde a ani vyjít nemůže.
- Autor Petr
- Datum a čas 27.2.2021 18:58
Mýty a pověry staré doby
Přes den se přelévá spousta větrné energie od Baltu přes českou přenosovou síť do bavorských továren. Přes noc, kdy fouká méně a zároveň továrny nejedou na plný výkon, tenhle přetok opadá. My Češi z toho máme docela dobrý byznys. Ale Němci už začali stavět vlastní Südlinke.
Mýty a pověry staré doby
Je jasne, ze kazdym dne na svete v kazde sfere dochazi ke zlepsenim. Ovsem site na prenos elektricke energie zatim nejsou na odpovidajici urovni.
Zde jeden jasny priklad od naseho technicky velice vyvinuteho souseda: Nemecko vytvorilo na severu zeme 6311 vetrnych kol predstavujici produkci 11205 Megawatt. Problem ale je v tom tuto energii pretransportovat na jih zeme – to je kolem 7700 km. Dnes existuje neco kolem 20% momentalne pouzitelnych vedeni. Takze vyvoj jaksi pokulhava za myslenkami. Pockejme do roku 2030, kdy by se mely atomove elektrarny na jihu nemecke zeme zastavit a uvidime jestli cely system bude schopen 65 % proudu vyprodukovat na bazi t.zv. obnovitelne energie.
- Autor Michael Beranek
- Datum a čas 27.2.2021 13:42
Nesmysly
Jake nesmysly? Jake predsudky? Jake polopravdy? Abych propadne mohl konkretne reagovat.
- Autor Michael Beranek
- Datum a čas 27.2.2021 10:24
Mýty a pověry staré doby
- Autor elektrikář
- Datum a čas 27.2.2021 10:03
Nesmysly
Za 10 let se nevyřeší vůbec nic.
Vývoj elektroniky udělal za posledních 10 let pokrok, jaký neudělala výroba elektřiny a její přenos za posledních 100 let.
Dokud se nevyřeší efektivní přenos, efektivní skladování elektřiny a hlavně výroba bez výkyvů, nebude sebelepší a sebedokonalejší elektrospotřebič fungovat.
A odborníci to nezachrání. Ti se ani nedokáží dohodnout na jednotném směru. 10 odborníků, 15 názorů.
- Autor Petr
- Datum a čas 27.2.2021 09:54
Jizerský guláš 2024
Pamír highway motorkách: Češi procestovali sedmitisícové pohoří během dvou týdnů, teď chystají film
Může se hodit
Nejčtenější články
Mánie obytných aut končí, krachují první firmy
Středomoří AKTUÁLNĚ 2024
Elektrokoloběžky a elektrokola 2024
Pamír highway motorkách: Češi procestovali sedmitisícové pohoří během dvou týdnů, teď chystají film
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Boot - veletrh | Německo, Berlín | 28.11.-1.12. Lodě | 28.11. | |
ILTM - veletrh luxusního cestování | Francie, Cannes | 2.-5.12. | 2.12. | |
ISPO - veletrh | Německo, Mnichov | 3.-5.12. | 3.12. | |
Intermot - veletrh | Španělsko, Madrid | 5.-8.12. Cyklo a moto | 5.12. | |
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Řepiště, U Máně | 31.10.-5.12. | 5.12. | |
Polabské vánoční trhy | Lysá nad Labem | 6.-22.12. | 6.12. | |
Zimní slunovrat | Česko | 21.12. | ||
Vakantie - veletrh | Nizozemsko, Utrecht | 9.-12.1. | 9.1. | |
Hoga - veletrh | Německo, Norimberk | 12.-14.1. | 12.1. | |
Pro Winter - veletrh | Itálie, Bolzano | 13.-15.1. Horské technologie | 13.1. |
Diskuse
PTP se pozdeji zmenily v ... | Honza, 25.11.2024 13:23, 12 příspěvků |
PTP se pozdeji zmenily v ... | Michael Beranek, 25.11.2024 9:42, 12 příspěvků |
půl pravdy | Honza, 24.11.2024 10:02, 12 příspěvků |
půl pravdy | Střelec, 23.11.2024 18:19, 12 příspěvků |
Doplnění | Honza, 22.11.2024 15:07, 6 příspěvků |
když hoří pod plechem | Lukas B., 21.11.2024 14:39, 5 příspěvků |
nasrat@hovno.ch | pikovoda, 21.11.2024 11:28, 5 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Honza, 20.11.2024 23:57, 12 příspěvků |
plechovka pohoda | Honza, 20.11.2024 23:44, 5 příspěvků |
plechovka pohoda | Huze, 20.11.2024 16:28, 5 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Podzimní školení Akademie... | Horydoly , 21.11.2024 16:23 |
Cestování v digitální éře | Horydoly , 21.11.2024 16:10 |
Regionální muzeum Mělník | Horydoly , 19.11.2024 18:24 |
Svatba | Horydoly , 18.11.2024 14:12 |
Litr balené vody obsahuje... | Horydoly Open, 6.11.2024 23:42 |
Podzim ve Velkých Karlovi... | Horydoly , 6.11.2024 2:28 |
Metropolitní trail Motols... | Horydoly , 1.11.2024 0:17 |
Das war der Cybathlon 2024 | Horydoly , 30.10.2024 23:53 |