Oblivion v Hochschwabu - přes ty čtyři tydýty

Obecně se dá lézt v Hoschwabu i na Hochschwab. To proto, že se jedná o pohoří v rakouském Štýrsku a zároveň o jeho nejvyšší vrchol.

Zmiňovaný přechod hřebene je přes méně významné vrcholy. Ale to neznamená ochuzení o lezecké zážitky.

2 hodiny klábosení od Gasthaus Bodenbauer

Turistické (štěrkové) Parkoviště u Gastahus Bodenbauer bude asi nejlogičtějším místem, kde zaparkovat auto – 6 EUR/den, některé dny zadarmo. Na příjezdové cestě není závora, ale kamera sejme registrační značku a platí se v automatu, také kartou. Stanovat se tu nesmí, ale přespání v autě na jednu noc snad nikoho neurazí.

Od tohoto místa 900 m nad mořem vede nejprve turistická cesta směr Hochschwab, potom se ve výšce 950 m dobočí na „cik cak“ traktorovou cestu skoro až k nástupu. Nástup na malý Festlbeilstein je přibližně ve výsce 1700 m po příjemné procházce s ostřejším závěrem – poté, co traktorová cesta skončí.

Jestli používáte mapovou aplikaci, stáhněte si mapy offline – signál zde z velké části není.

6 hodin lezení

A tady začíná oblékání do horolezeckých úvazků, trojkové délky mají fixního jištění méně, čtyřkové více. Malý Festlbeilstein uteče rychle, po pár metrech kosodřevinou začíná ten velký.

Při pohledu na „ten velký“ vidíme jen strmou až převislou stěnu – vždyť to má být jen za 5! Nakonec tam nacházíme spoustu skrytých chytů. Po pár metrech je třeba se ze stěny dostat travErzem na žebro po malých stupech.

Následuje trochu nudný sestup dvojkovým hřebenem. Kdo se víc bojí a víc jistí, tak si to časově trochu protáhne. My to jistíme zlatou střední cestou – přes tělo a občas něco založíme.

Mühlkarturm začíná u vklíněného balvanu a ještě překvapí sedmimetrovým slaněním. Jinak je to pěkné kompaktní a souvislé lezení.

Válecí štand za odměnu, jen ho trefit

Před Karlspitz si dáváme svačinu a sundaváme postroje a střevíce. Je tu travnaté sedlo, kde se dá bezpečně chodit. K němu ale vede záludné slanění. Jak je vyznačeno v průvodci – při slanění se musíte trefit na hřeben do sedla a ne do propasti pod převisem! Kdo udělá chybu, může zůstat viset a houpat se, v tom lepším případě.

Od sedla následuje 70 metrů lezení v nádherných plotnách s obtížností 5 a 5+.

Sestup 2–3,5 hodiny

O sestupu se na internetu vedou debaty, každý zvolil jinou variantu (dobrodruzi, krajináři...). Jen průvodce popisuje 3 varianty. My jsme asi zvolili tu nejdelší, zato krajinomalebnou a bez slaňování a divných suťovitých srázů. Tedy po vrcholové travnaté plošině labyrintem v kosodřevině až skoro pod malý Hoschwab. Potom dále po turistické cestě.

Ale kdo spěchá k autu a chce jet domů, využije jinou cestu popisovanou v průvodci. Viz odkaz v tomto článku. A také záleží, co máte za délku a typ lana a za zkušenosti.

Shrnutí

Pěkná cesta s výhledy, která stojí za to. Je třeba počítat s tím, že obtížnost občas reálně atakuje 6. stupeň UIAA. Tak je dobré mít šestku na vápně odzkoušenou. I když většinou se leze kolem 4–5 UIAA.

Vlastní jistítka nemá moc smysl brát. Snad jen pár menších nouzově. Jinak stačí 11 expresek a obhazovací smyčky.

Průvodce doporučuje jen jednoduché 50 m lano. To je takový rakouský standard pro tento typ cest. My jsme lezli s 2x60 m a občas to byla motanice v kosodřevině. Pády kamení a ostré hrany téměr nehrozí a nikam se daleko neslaňuje. Snad jen kdyby chtěl někdo z hřebenu utíkat, tak by ocenil dvě delší lana.

Jedná se o zapomenuté klasiky z dvacátých a třicátých let, které byly osazeny moderním jištěním v letech 2004 a 2018. Původně to bylo několik samostatných výstupů.

TOPO: www.bergsteigen.com/touren/klettern/oblivion-ueberschreitung-festlbeilstein-muehlkarturm-karlspitz/